Pouhých několik minut cesty vlakem z jihofrancouzského přístavního města Marseille se nachází město Aubagne. Existenci tohoto tramvajového systému jsme zmínili v našem seriálu o renesanci francouzských tramvajích v čísle 1/2015, jenž naše čtenáře v tištěném časopise zaměstnával po celý letošní rok. V aktuálním vydání se do Aubagne vrátíme s podrobnějšími informacemi a fotografiemi, z nichž několik přinášíme již dnes pro čtenáře našich internetových stránek a facebooku.
Tramvajová doprava v Aubagne v současné době drží hned několik prvenství mezi tramvajovými systémy ve Francii – je nejmladší, má nejkratší síť, vlastní i vypravuje nejméně vozidel a provozuje nejkratší tramvaje. Síť tvoří jediná linka, jejíž vypravení pohodlně zvládají pouhé tři vozy typu Alstom Citadis Compact, dopravce však vlastní více vozidel z důvodu postupně se vyvíjejících plánů na další rozvoj systému.
Linka tramvaje v Aubagne začíná u nádraží, kde je zajištěn poměrně komfortní přestup na osobní vlaky, které sem z Marseille jezdí ve velmi hustém intervalu. Přestože tramvaj nejede do centra města, je plně vytížena. Značný podíl na úspěchu tramvají má jistě i systém bezplatné přepravy městskou dopravou v Aubagne, zavedený v autobusech již pět let před zřízením tramvají. Ty se od nádraží poprvé rozjely na svou 2,8 kilometru dlouhou trať dne 1. září 2015.
Vzhledem k tomu, že železnice je pro Aubagne nejrychlejším a nejspolehlivějším spojením do Marseille, nalezneme v přednádraží kromě tramvajové trati také autobusové stanoviště, převažují zde regionální linky. Tramvaje odsud měly podle původních plánů jezdit ve dvou směrech, během stavby však vedení města rozhodlo zřídit pouze jedinou trať a nádraží se tak stalo pro nové nízkopodlažní tramvaje prozatím konečnou stanicí.
Nastoupíme-li do tramvaje v Aubagne, zaujme na první pohled odlišné řešení koncových článků, jenž jsou na modelu Compact řešeny odlišně od početně nejrozšířenějších typů 302 a 402. Kromě širokých dveří na koncích vozů a menšího počtu sedaček na podestách je velmi nezvyklé použití sedáků o šířce 1,5 násobku standardní sedačky. Barevné provedení vozů i vzor potahů sedaček navrhl pro město malíř Hervé Di Rosa.
Provoz tří vozů na krátké trati působí právem maloměstsky, avšak stavební provedení i začlenění do veřejného prostoru je provedeno s citem a důsledností v detailech, což je pro nové tramvajové provozy ve Francii typické. U zastávky Piscine Alain Bernard došlo v souvislosti s budováním tramvajové tratě k přestavbě prostoru v blízkosti kostela a veřejného bazénu, kde proběhla nejen redukce ploch komunikací a parkoviště, ale také výsadba nové zeleně.
Před posledními dvěma zastávkami se řidiči tramvaje otevře pohled do údolí s rezidenční výstavbou panelových domů, které jsou cílem cest mnoha cestujících. Právě zde, v malém sídlišti Le Charrel, má jediná krátká tramvajová linka svou konečnou zastávku. Tady každý den začíná několik tisíc příběhů a množství každodenních lidských cest za zaměstnáním i zábavou. Díky odvážnému rozhodnutí města Aubagne a možnostem dotačních programů se tyto cesty už více než rok setkávají v tramvaji.
Úspěch tramvajové linky v Aubagne přes momentální zamítavý postoj k dalšímu rozvoji tramvajové sítě ve městě vyvolal značný ohlas v přilehlém regionu. Malé tmavé tramvaje se tak možná již za pár let vydají ve stopě téměř třicet let zrušené železniční trati do několika sousedních obcí, aby jim také umožnily rychlé spojení k vlakům do Marseille. Více informací i další fotografie přinese článek o tramvajích v Aubagne připravovaný do čísla 5/2015.
Text a foto: Ing. Filip Jiřík
