…bychom (pro někoho možná poněkud překvapivě) nalezli v australském Melbourne. Místní síť má okolo 250 km tratí a v provozu je na ní okolo 500 různých tramvajových vozů. Historie tramvajové dopravy se v druhém největším městě Austrálie začala psát již v roce 1884, kdy byl spuštěn provoz první linky koňky. Vozy tažené koňmi se pak v Melbourne, jež má dnes okolo 3,5 mil. obyvatel, udržely až do roku 1923. V té době již křižovaly ulice města také další druhy tramvají. Kromě nám důvěrně známého pohonu na elektřinu s vrchním trolejovým vedením šlo hlavně o kabelové tramvaje, které měly v rámci rozvoje sítě tramvají v metropoli státu Victoria dlouhá léta navrch. Teprve ve dvacátých letech bylo rozhodnuto, že se postupně tratě kabelové tramvaje transformují na elektrické. Tento proces byl však ukončen až v roce 1940.
Elektrické tramvaje se ve městě objevily v roce 1889, jejich provoz byl ale poměrně brzy zrušen a znovu se do ulic města vydaly až v roce 1906. Kromě normálněrozchodných tratí byly v provozu také dvě tratě širokorozchodné využívající tzv. irský rozchod (1 600 mm). Ty se však nikdy nestaly součástí jednotného systému veřejné dopravy v Melbourne, provozovány byly státními drahami (ve smyslu státu Victoria) a později byly zrušeny.
Tramvaje v Melbourne – na rozdíl od jiných australských měst – přežily snahy o jejich likvidaci po druhé světové válce a dnes tvoří neodmyslitelnou součást koloritu města. Motiv tramvaje můžete dokonce nalézt na hrnečcích společnosti Starbucks, které vyobrazují typické znaky jednotlivých měst, v nichž má americký řetězec své kavárny.
Momentálně běží v Melbourne několik projektů na zatraktivnění veřejné dopravy, přičemž zajímavostí je, že provozovatelem tramvají je soukromá společnost Yarra Trams, jež má tramvaje na základě smlouvy s městem provozovat do roku 2018 (navíc je však možné využít opci na dalších sedm let provozu). Budoucností tramvajové dopravy ve městě mají být tramvaje Bombardier Flexity Swift, jež jsou ve městě označovány podle tradičního značení jako řada E. První dva vozy z 50kusové dodávky byly dodány v roce 2012, dnes je ve městě již 28 vozů a všechny mají být předány do roku 2018. Mimoto probíhají také projekty na modernizaci vozovny Preston Workshop a zatraktivnění tramvajové dopravy díky zrychlení průjezdu vozidel. Zajímavostí je, že na těchto projektech participují v nemalé míře také české společnosti Elektroline a Pražská strojírna.
Další zajímavosti týkající se současnosti i historického vývoje tohoto unikátního tramvajového systému, jež po příměstské železnici tvoří nejdůležitější prvek veřejné dopravy ve městě, si budete moct přečíst již brzy v čísle 5/2015 časopisu Československý Dopravák.
