Systém metra VAL v České ani Slovenské republice nenalezneme, ačkoli v Bratislavě se v devadesátých letech o možnosti aplikace tohoto druhu dopravy do veřejné dopravy živě hovořilo. Nakonec se však slovenská metropole musela obejít jak bez klasického metra, které zde bylo plánováno v minulosti, tak bez metra na bázi systému VAL.
Technologii VAL dnes nabízí Siemens, který v minulosti získal francouzskou společnost MATRA, která byla původním vlastníkem výrobní dokumentace. Zkratku VAL lze vykládat dvěma způsoby. Původně se jednalo o pojmenování vycházející z názvu první trasy tohoto systému dopravy ve francouzském městě Lille (Villeneuve d‘ Ascq – Lille), později byl ovšem vymyšlen název Véhicule automatique léger, což lze do češtiny přeložit jako automatické lehké metro.
Jak už z název napovídá, má VAL představovat rychlý systém veřejné dopravy (ať již podzemní, nadzemní či kombinované), který by měl mít nižší náklady na stavbu, ale zároveň také nižší přepravní kapacitu v porovnání s klasickým „těžkým metrem“, jaké známe např. z Prahy. První projekt metra VAL byl uveden do provozu v Lille v roce 1983. Později vzniklo na území Francie pět podobných systémů (z toho jeden sloužící jen v rámci letiště Charlese de Gaulla v Paříži), další byly realizovány v zahraničí. VAL se vyznačuje automatickým řízení provozu dispečinkem (ve vlacích tedy chybí strojvůdci) a typickým znakem je užití kol s plnou gumovou obručí namísto klasických kovových kol. Dráha, po které se vozidla pohybují, je však speciálně vymezena.
Popularita lehkého metra VAL ve Francii do značné míry klesla díky dynamickému rozvoji klasických tramvajových provozů. Tam, kde VAL existuje, jsou zkušenosti s provozem poměrně pozitivní. Provoz například vykazuje spolehlivosti hraničící se 100 %.
Jedním z měst, kde bychom VAL mohli nalézt, je také Toulouse – město v jihozápadní Francii s více než 1,1 mil. obyvatel. O výstavbě lehkého gumokolového metra zde bylo rozhodnuto v roce 1983 a první linka (A) byla uvedena do provozu o 10 let později. Následně byly zahájeny práce na prodloužení trasy metra a výstavbě druhé trasy B, jež byla spuštěna v roce 2007. Dnes má tedy metro VAL v Toulouse dvě trasy, z nichž trasa A má 18 stanic a délku 12,5 km, zatímco trasa B čítá 20 stanic na 15,7 km. Dále se používají i označení C a D, které jsou ale určeny pro trasy příměstských železnic, a zapomínat nesmíme ani na linku T1, což je klasická tramvaj, která je v provozu od roku 2010.
Metro Val v Toulouse se těší mimořádné oblibě cestujících, výrazně větší, než bylo původně předpokládáno. Většina stanic byla postavena pro provoz čtyřvozových vlaků (jedna jednotka je tvořena dvěma vozy), nicméně kvůli snaze ušetřit finanční prostředky při stavbě prodloužení bylo pět stanic na trase A postaveno s minimální délkou pouze pro dva vozy (jednu jednotku). To se nyní ukázalo jako problém. Zatímco v roce 1993 cestovalo metrem v Toulouse okolo 125 000 pasažérů denně, dnes je toto číslo na trase A takřka dvojnásobné. Interval ve špičkách zde činí 60 sekund, což je minimum, jehož lze v provozu při zachování bezpečnosti provozu docílit. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto o zdvojnásobení kapacity metra na trase A, k čemuž je ovšem nezbytné nejprve přizpůsobit infrastrukturu, především upravit oněch 5 stanic, které mají jen délku 26 m.
Kontrakt na úpravu stanic (prodloužení na délku souprav 52 m) a infrastruktury (nutné budou změny signalizačního a zabezpečovacího zařízení, úpravy uzavírání nástupišť i depa) vyhrála společnost Siemens, jak bylo potvrzeno dne 15. 1. 2016. Celková hodnota zakázky činí 66 mil. €. Samotný nákup nových vozidel ovšem bude řešen až v samostatném tendru. Doplňme, že Toulouse má nyní k dispozici 206 vozů (103 souprav) typů VAL 206 a VAL 208.
