Druhé největší město Uzbekistánu Samarkand, v němž žije okolo 800 000 obyvatel, by se měl dočkat návratu tramvají. Zatímco hlavní město země (Taškent) dne 2. 5. 2016 provoz tramvají zcela ukončilo (psali jsme zde, zde a zde), město Samarkand na východě země, které je zapsané i na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, by se mělo naopak dočkat nového tramvajového provozu.
V Samarkadnu v minulosti tramvaje již jezdily, konkrétně od 1. 5. 1947 do 28. 8. 1973, kdy byl místní provoz nahrazen trolejbusy (ty jezdily v ulicích města v letech 1957–2005). Tramvajové tratě byly po zrušení vytrhány a vozidla byla sešrotována. Nyní se plánuje velký návrat, který by přitom měl být realizován ve velice rychlém sledu. Dne 5. 10. 2016 navštívil město Samarkand Šavkat Mirzieev, předseda vlády a momentálně také prezident země, neboť převzal veškeré činnosti související s výkonem funkce hlavy státu od nedávno zesnulého Islama Karimova (ten vládl zemi od roku 1989 a je shodou okolností pochován právě v Samarkandu). Při své návštěvě ve městě Šavkat Mirzieev oznámil, že se do města opět v rámci zkvalitnění veřejné dopravy vrátí po více než 40leté pauze tramvaje.
V provozu by měla být jediná linka vedená v trase Trh Sieb (Рынок Сиеб) – Sídliště Sar-Tepa (Жиллой массив Сар-Тепа), tedy v relaci z centra na jihozápad města. Tramvajová trať by měla být uvedena do provozu již v příštím roce, konkrétně dne 21. 3. 2017 při příležitosti místního svátku Nourúz (svátek rovnodennosti slavený v perské kultuře již více než 3 000 let).
Zajímavostí je, že v novém provoze by měly sloužit starší české tramvaje VarioLF.S ze zrušené sítě v Taškentu. Ty se do Samarkandu, který momentálně žádnou potřebnou infrastrukturu pro provoz tramvají nemá, vypravily již den po zmíněném prohlášení předsedy/prezidenta Mirzieeva. Po železnici byly do města odeslány do města dne 6. 10. 2016 tramvaje ev. č. 2001, 2002 a 2003, dne 17. 10. 2016 pak následovaly další čtyři vozy (ev. č. 2005, 2006, 2007 a 2009).
Plán na návrat tramvají má všeobecnou podporu veřejnosti. Z té odborné části se však ozývají i nenápadné kritické hlasy. Ty poukazují na to, že město má dlouhodobé obtíže s dodávkami elektrické energie a především v zimních měsících trpí častými výpadky, což byl ostatně jeden z hlavních důvodů, který stál v roce 2005 za zrušením trolejbusů. Současné investice se ale týkají výhradně tramvajové tratě, nikoli návazné (a pro provoz nezbytné) napájecí infrastruktury.
Text: Radim Klement