Italská Verona nadále usiluje o návrat trolejbusů do svých ulic. V září letošního roku byly vyjasněny podmínky, jak by měl nový systém na bázi BRT (Bus Rapid Transit) vypadat.
Trolejbusy v minulosti již ve Veroně a okolí jezdily. Na počátku 30. let 20. století se město rozhodlo s ohledem na provozní deficit tramvajového provozu nahradit tramvaje trolejbusy, k čemuž postupně od roku 1937 skutečně začalo docházet. Úplně vyklidily tramvaje své pozice až v 50. letech, kdy byla zrušena i poslední z meziměstských tratí. Také meziměstské tramvaje přitom začaly být nahrazovány trolejbusy, a to především článkovými vozidly využívajícími napětí 1 200 V. Celkem existovalo 5 meziměstských linek, z nichž nejdelší spojující Veronu s městem San Bonifacia měřila bez 8 metrů rovných 23 km. Městská trolejbusová síť však byla v květnu 1975 zrušena, meziměstské tratě poté byly zlikvidovány v letech 1979–81.
Po roce 2000 ovšem město začalo opět uvažovat o tom, že by mohlo trolejbusy do ulic města vrátit, a to tentokrát v podobě rychlého dopravního prostředku na bázi BRT. Plánovány byly dvě trasy trolejbusů (s rozvětvením na koncích, takže celkem měly vzniknout 4 linky), které se mají křížit v centru města, a to o celkové délce 23,7 km. Reálnější obrysy začal plán získávat v roce 2007, kdy se začalo s projektováním systému. V roce 2010 město ohlásilo, že se mu podařilo pro svůj záměr zajistit financování. O dva roky později (2012) byl vyhlášen také vítěz tendru na zhotovitele stavby a nová vozidla. Původně se předpokládalo, že by ve městě mohly jezdit tříčlánkové trolejbusy, což ovšem italské ministerstvo dopravy odmítlo, a tak si dopravce objednal 37 dvoučlánkových vozů, které měly dodat společnosti APTS a VosslohKiepe. První ze jmenovaných firem ale musela nakonec vyhlásit konkurz, takže se výběrové řízení na dodávku nových trolejbusů bude muset zopakovat.
Bez problémů se ale neobešla ani samotná stavba trolejbusové tratě, kde původní zhotovitel nezvládal termíny, takže muselo dojít ke změně generálního dodavatele, kterým se stala v roce 2014 firma Beatty SpA, kterou o rok později převzala společnost Alpig. Původně se přitom očekávalo, že v roce 2015 bude trolejbusový provoz již uveden do provozu. Namísto toho se však ještě na podzim 2016 řešilo, jaká bude výsledná podoba provozu, a to s ohledem na to, že některé úseky měly být původně pojížděny za využití dieselového pohonu. Vzhledem k tomu, že se ukázalo, že dieselový pohon bude mít v daném provedení problém plnit emisní limity EURO 6, došlo ke změně projektu tak, že se předpokládá vybavení vozidel bateriemi. Navíc některé úseky, u nichž se nepředpokládala původně instalace trolejového vedení, by nakonec měla být o trolej doplněna. Nyní se očekává, že by provoz mohl být nakonec otevřen s pětiletým zpožděním v roce 2020.
