Hlavní město Ázerbájdžánu, Baku, uvedlo do provozu dne 19. 4. 2016 v pořadí třetí trasu metra. Podzemní dráha je dnes jediným městským drážním systémem v hlavním městě této kavkazské země. Tramvajová doprava byla zrušena v roce 2004 a marně bychom dnes v ulicích města pátrali i po trolejbusech, jejichž provoz byl zastaven v roce 2006.
Metro coby páteřní systém dopravy ve městě naopak zažívá růst. Plány na výstavbu systému rychlé veřejné dopravy sahají až do 30. let 20. století. Ropná pole v Kaspickém moři se zasloužila o velký rozvoj města a také o pozornost německých vojsk v průběhu druhé světové války, německé armádě ani jejím spojencům se však přes Kavkaz přejít nepodařilo, a tak bylo Baku od válečných operací uchráněno, ba co víc, jeho význam ještě více narostl. Již krátce po druhé světové válce žilo ve městě přes 1 mil. obyvatel, což byla jedna z podmínek pro schválení výstavby metra v rámci tehdejšího SSSR. S výstavbou se začalo v roce 1951 a první úsek o délce 6,5 km byl uveden do provozu dne 6. 11. 1967. Baku se stalo teprve pátým městem v Sovětském svazu, které získalo metro. Výstavba druhé trasy metra začala v roce 1968 a ukončena byla v roce 1976. Zajímavostí bylo, že přestupní stanice (28. května) byla pro obě trasy metra společná. Druhá trasa metra (tzv. zelená, zatímco první byla označována jako červená) totiž měla původně jen dvě stanice. Teprve v souvislosti s dalším prodlužováním bylo v polovině 80. let zapotřebí vytvořit standardní mimoúrovňovou přestupní stanici, k tomu ale doposud nedošlo, takže tzv. zelená trasa je dnes tvořena dvěma separátními úseky. Jedním je původní část využívající stejnou nástupní hranu s červenou linkou, druhým pak samostatná stanice pro novější část zelené linky.
S výstavbou dalších úseků se pokračovalo také v 90. letech a v novém miléniu. V polovině 90. let se metro v Baku stalo dějištěm dvou tragédií. Tou první byl bombový útok arménských teroristů, při němž v červenci 1994 zahynulo 21 lidí, druhým pak požár soupravy metra dne 28. 10. 1995, při němž zemřelo 289 lidí a 265 dalších bylo zraněno. Tato událost představuje vůbec největší neštěstí, které se na světě v rámci podzemních drah odehrálo.
V roce 2008 vyhlásilo město veřejnou soutěž na projekt koncepce rozšíření stávající sítě linek metra. Mezi firmami ve vítězném konsorciu figurovala také česká pobočka společnosti Mott MacDonald, která byla zodpovědná za návrh všech tunelových částí. Výsledný plán předpokládá, že by do roku 2035 mohlo ve městě být celkem 5 tras metra o celkové délce 119,1 km se 76 stanicemi (původní trasy červená a zelená měly dohromady v roce 2009 34 km a 23 stanic). Kromě prodloužení stávajících linek (zelené a červené) by měly postupně vzniknout žlutá, modrá a fialová linka. Právě fialová linka se stala v dubnu 2016 třetí, na níž byl spuštěn provoz.
Celková předpokládaná délka fialové linky má být 24,7 km a situováno na ní má být 19 stanic, z toho sedm přestupních (tři na stávající linky a čtyři na linky plánované). Po zrušení tramvajové a trolejbusové dopravy nebyla ve městě zachována žádná klasická povrchová městská doprava. Městské autobusy jsou suplovány typickými maršrutkami. To způsobuje, že doprava ve městě je značně přetížená a chaotická. Vedení země proto rozhodlo, že třetí linka má být uvedena do provozu už v roce 2013, přičemž místní organizace zodpovědná za správu dopravy nakoupila v předstihu řadu strojů a technologického vybavení, aniž by měla vůbec tušení, jak se má nová trasa metra budovat. Teprve dodatečně bylo ve spolupráci s vítězným mezinárodním konsorciem odsouhlaseno, že první úsek fialové linky bude uveden do provozu v roce 2015, k čemuž však vinou komplikací při stavbě (doloženy byly například nepřesné geologické průzkumy) rovněž nedošlo a termín zprovoznění se odsunul až na 19. 4. 2016.
Výstavba prvního úseku fialové linky byla zahájena v roce 2009, samotná ražba tunelů odstartovala v roce 2011. Nyní spuštěný úsek je dlouhý pouhých 3,6 km a situovány jsou na něm tři stanice, které mají délku nástupišť 144 m, což umožňuje provoz až 7vozových souprav (u starších linek se jedná pouze o pětivozové soupravy). Max. návrhová rychlost činí 90 km/h a interval je možný zkrátit na pouhých 90 vteřin. Slavnostního aktu otevření nové trasy metra se chopil prezident země Ilham Alijev.
