Dne 31. 10. 2017 se naposledy rozjely po ulicích Wellingtonu, hlavního města Nového Zélandu, trolejbusy. Současně tím došlo ke zrušení posledního trolejbusového provozu v zemi.
V minulosti byla trolejbusová doprava Na Novém Zélandě provozována v 5 městech. Postupně však došlo ke zrušení trolejbusů ve všech městech v průběhu let 1956–82. Jedinou výjimku představoval Wellington. Ten sice taky zvládl své trolejbusy jednou zrušit, protože město mělo jednu trolejbusovou linku (s jediným vozem) již v letech 1924–32, od roku 1949, kdy byl spuštěn nový trolejbusový provoz, se však podařilo vozidla se sběrači udržet v ulicích města přes veškeré návrhy na jejich zrušení. To platilo až do letošního roku.
V době největší slávy měla trolejbusová síť délku okolo 50 km a zajišťovala obsluhu i okolí Wellingtonu, který má dnes okolo 204.000 obyvatel. Max. počet provozních vozů byl 119. V roce 2007 začaly dodávky nových třínápravových trolejbusů vyráběných společností DesignLine v Ashburtonu (prototyp pocházel již z roku 2003). Nízkopodlažní vozidla ovšem využívala některé komponenty ze starších trolejbusů. 57 z 60 vozidel bylo vybaveno bateriemi pro možnost jízdy mimo trolejové vedení na krátkém úseku. Elektrickou výzbroj dodávala společnost Eletra z Brazílie. Dodávky vozů byly dokončeny v roce 2009. Ačkoli se mohlo zdát, že o budoucnost trolejbusů je postaráno, opak byl pravdou. V následujících letech se totiž začalo hovořit o tom, že by měl být provoz trolejbusů na 8 existujících linkách postupně zrušen a nahrazen autobusy, a to ve formě elektrobusů. Důvodem mělo být snížení nákladů na provoz a odpadnutí údržby trolejového vedení. 60 trolejbusů navíc bylo pro provoz málo, a tak se na linkách prostřídávaly s dieselovými autobusy (což ekonomiku provozu trolejbusů poškozovalo).
V roce 2014 bylo rozhodnuto o tom, že se trolejbusový provoz postupně utlumí. Navzdory protestům obyvatel a velkému tlaku odborné veřejnosti si vedení města a země nakonec prosadilo svou, byť došlo k určitým odkladům (původně se měly trolejbusy odporoučet z ulic již do roku 2017). Jelikož se ukázalo, že elektrobusy nezvládnou trolejbusy nahradit (resp. jejich provoz by byl ještě dražší než ten trolejbusový), rozhodlo se město jít nakonec cestou hybridních autobusů, u nichž je ekologický přínos minimálně diskutabilní, nemluvě o zpravidla mizerné ekonomice provozu. K přestavbě na hybridní vozy by přitom měly posloužit i starší trolejbusy.
Odpůrci zrušení se snažili hledat různé cesty, jak prosadit alespoň další odklad a revizi původního rozhodnutí z roku 2014. Paradoxní je, že ani současný ministr dopravy regionální vlády nepovažuje zrušení trolejbusů za rozumné, zároveň ale odmítl jakkoli za zachování trolejbusů lobovat. Řada lidí z regionální vlády se pod tíhou argumentů sice nechala přesvědčit, že rušení trolejbusů je vlastně nesmysl, nicméně město se nakonec k problematice postavilo tak, že už objednalo likvidaci trolejbusové sítě u společností (ty začaly s demontáží již 1. 11. 2017, přičemž trolejové vedení má být sneseno do 12 měsíců a práce probíhají jenom v nočních hodinách) a v případě, že by se rozhodlo trolejbusový provoz zachovat, muselo by těmto společnostem zaplatit tučné pokuty za nevyužití kapacity. Jinými slovy – představitelé regionální vlády se dnes již víceméně shodují, že trolejbusy smysl mají a že jejich náhrada elektrobusy v dohledné době nepřichází v úvahu, ale revize rozhodnutí z roku 2014 by podle nich přineslo další náklady, a tak raději nebudou trolejbusový systém zachovávat.
Poslední šanci zablokovat zrušení trolejbusů chtěla využít místopředsedkyně regionální vlády Sue Kedgleyová ještě v den zrušení (31. 10. 2017), ale zmíněný ministr dopravy (Phil Twyford) toto jednání s ohledem na výše uvedené skutečnosti zablokoval, ač sám nepovažuje zrušení trolejbusů za rozumné. Peníze tak (ne poprvé a jistě ne naposled) porazily nakonec zdravý rozum. Argumentaci Phila Twyforda však řada obyvatel města odmítla a poukazovala na to, že náklady na likvidaci sítě byly vyčísleny na cca 34 mil. novozélandských dolarů, zatímco udržování provozu na 15 miliónů, takže i při zaplacení pokut by město ve výsledku nemálo ušetřilo. Přesto se 31. 10. 2017 rozjely trolejbusy do ulic novozélandské metropole naposledy.
Jako zajímavost doplňme, že Mezinárodní asociace veřejné dopravy UITP letos v Belgii v rámci veletrhu Busworld pořádala konferenci, která se zaměřovala na problematiku budoucnosti autobusové dopravy s důrazem na postupný přechod k elektrické dopravě. Jako ústřední motiv pro prezentaci této akce byla zvolena fotografie trolejbusu z Wellingtonu…
Libor Hinčica
