Příprava tramvajové tratě na porubský osmý obvod v Ostravě se komplikuje. Tramvaje by zde v rámci projektu ekologizace veřejné dopravy rádo vidělo vedení města. Městský obvod Pustkovec, přes jehož katastr má být tramvaj vedena, se ovšem postavil proti.
Tramvajová doprava v městském obvodě Ostrava-Poruba je doposud zajišťována fakticky dvěma tratěmi. Hlavní trasou po ulici Opavské vedené směrem k Vysoké škole báňské a Fakultní nemocnici, a dále spojnicí do Martinova (tato trať však Porubu „oblizuje“ a vyhýbá se zónám s hlavní koncentrací obyvatel). Jedná se fakticky vzato jen o torzo původně plánované sítě tramvajových linek, které měly obvod, v němž žije okolo 70 000 obyvatel, protínat.
První doplňující odbočná větev byla plánována již na počátku 60. let 20. století (tedy ještě před otevřením tratě do Martinova), přičemž trasa měla směřovat na konečnou s názvem Pustkovec, smyčka (situované u křižovatky ulic Martinovská a 1. československého armádního sboru, tedy fakticky ještě na katastru Poruby). Pozůstatky ve formě vyhrazeného prostoru pro tuto plánovanou trať jsou v Porubě dodnes zřetelně patrné.
V návaznosti na dopravní generel z roku 1964 a plán výstavby tramvajové tratě do Martinova k areálu nově vybudovaných ústředních dílen ovšem došlo k několikerému přehodnocení plánů výstavby tramvajové sítě v Porubě. Nově měly tratě směřovat hlavně do oblasti 7. a 8. porubského obvodu, jehož koncepce ovšem byla v polovině 60. let ještě nejasná. Mimoto měly vzniknout také další spojnice. Stěžejní mělo být zejména vybudování tramvajové tratě v ose tzv. Severního spoje (alternativního napojení Poruby a centra Ostravy, které se dodnes nedočkalo realizace), ale plánován byl také vůbec první podzemní úsek ostravské tramvajové dopravy směřující k porubské Hlavní třídě (dodnes známější pod názvem „Leninka“).
Nutno dodat, že autobusové spojení v rámci Poruby zajišťoval v 60. letech ještě stále podnik ČSAD. Tehdejší dopravní podnik města Ostravy provozoval na začátku šesté dekády 20. století pouze autobusovou linku číslo 33 směřující do centra. Jelikož nebylo jasné, jakým způsobem bude další část sídlišť v Porubě budována a rostoucí počet obyvatel potřeboval veřejnou dopravu, rozhodlo se město, že do lokality zavede další autobusová spojení (a převzalo rovněž provoz místních autobusů ČSAD). Už tehdy byl tento přístup kritizován jako neekonomický a nešetrný k životnímu prostředí, nicméně šlo o jediné v nastalé situaci možné řešení. O autobusových linkách v Porubě se mluvilo výhradně jako o provizorním řešení, které bude dořešeno vybudováním tramvajových tratí. Toto provizorium ovšem trvá doposud.
Ztroskotaly jak pozdější plány na vybudování vnitroobvodové sítě trolejbusů (oddělené od zbytku trolejbusové sítě ve městě), tak na dokončení páteřní tramvajové dopravy, která byla od poloviny 80. let plánována s vedením v ulici Bedřicha Nikodéma. Tehdejší projekt na novou tramvajovou trať byl velkorysý a vyžadoval by opravdu značné zásahy do terénu, změnu v podstatě všech dotčených křižovatek, vybudování mostních estakád, zářezů, přechodových lávek a také tunelových úseků (konečná v centru osmého obvodu u Duhy měla být řešena kompletně jako podzemní stanice). Ambiciózní projekt ovšem ztroskotal s příchodem revoluce v roce 1989, ačkoli se k němu v podstatě všichni stavěli do té doby pozitivně (bylo zřejmé, že projekt může přinést zlepšení kvality života obyvatel v této části města). Čas od času se i pak otázka tramvajové dopravy vracela jako bumerang (zejména v období před volbami), nicméně začaly se již ozývat hlasy, které se stavěly i proti vytvoření ekologické alternativy k fakticky provizornímu autobusovému řešení.
S možností čerpat evropské dotace se ovšem město nadechlo v nedávné době k nové snaze tramvaje do nitra obvodu přivést. Do značné míry jsou vlastně jen kopírovány myšlenky, které se opakovaně objevují od 60. let. Zásadním rozdílem je však zjednodušení prakticky všech původně plánovaných variant a degradace navrhovaného rychlého spojení na konvenční tramvajovou trať, což však neznamená, že by tím byly přínosy tramvají zcela eliminovány. Proti stavbě tramvajové trati se však vzedmula vlna nevole, která je podpořena peticí občanů proti její výstavbě. Nutno dodat, že hlasu kritiků je dávána velká pozornost v médiích, přičemž se opakovaně ukazuje, že město ani dopravce vlastně nejsou schopni na výpady adekvátně reagovat a s občany diskutovat. Založena sice byla i „opoziční petice“, která naopak tramvajovou dopravu podporuje a na Facebooku existuje i stránka, jež se rovněž staví k vybudování tratě pozitivně, jedná se však o soukromou iniciativu, na níž se do značné míry podílejí fanoušci veřejné dopravy, nikoli o aktivitu města, které by především mělo mít na podobné komunikaci zájem.
Situaci nyní zkomplikovalo usnesení zastupitelstva městského obvodu Pustkovec, který – ač to původně v plánu neměl – vyhověl na svém pondělním (30. 1. 2017) zasedání přání občanů a bod o tramvajové trati na své jednání zařadil. A vyjádřil se k ní nakonec negativně. Primátor města Tomáš Macura přitom pro masmédia již dříve uvedl, že město bude přání dotčených obvodů respektovat (ten porubský se však prozatím nevyjádřil, na druhé straně vést tramvajovou trať tak, aby se Pustkovce nedotýkala, je téměř nemožné). Primátor v reakci na pondělní usnesení pustkoveckých zastupitelů uvedl pro MF DNES, že doufá výhledově ve změnu usnesení pustkoveckých zastupitelů. Situace tedy navzdory negativnímu postoji zůstává nadále otevřená (v politických kruzích je ostatně možné opravdu vše), na druhé straně současné dění nahrává oponentům výstavby.
Bohužel je nutné konstatovat, že Ostrava – ať již prostřednictvím magistrátu nebo DP Ostrava coby současného provozovatele autobusové dopravy a budoucího provozovatele na nové tramvajové trati – nezvládá komunikaci s občany v dotčených obvodech a neumí o výhodách tramvajového provozu přesvědčit, což je v silném kontrastu s jinými připravovanými tramvajovými tratěmi napříč Evropou. Na nedostatek komunikace si ostatně opakovaně stěžují také zástupci obvodu Pustkovec. Zajímavé bude zejména sledovat, jak se k tramvajové trati postaví zastupitelé Poruby.
