Pražský DP na jedné straně ukončuje provoz nejstarších vozů T3 a do provozu uvedl nostalgickou linku č. 23, na níž je část nemodernizovaných vozů ve verzi T3SUCS provozována, na straně druhé však pokračuje v obnově vozového parku vozidly, které z konstrukce tramvají T3 vycházejí. Dne 19. 5. 2017 byl z vagónu na nádraží Praha-Zličín složen vůz T3R.PLF budoucího ev. č. 8284. Ten figuruje jako modernizace vozu ev. č. 8156 typu T3R.PV.
Praha v minulosti přistoupila k celkové opravě starších vozů T3 za využití elektrické výzbroje TV Progress, přičemž část modernizovaných vozů (35 ks) již byla dodána s novou karoserií VarCB3 (fakticky šlo tedy o novostavbu). Od roku 2007 do roku 2011 poté byly dokoupeny také vozy s částečně nízkou podlahou, jež jsou označované jako typ T3R.PLF (33 ks). Také v tomto případě se jedná o vozy, jež jsou oficiálně vykazovány jako modernizace starších tramvají.
V loňském roce se pražský DP zabýval otázkou obnovy vozového parku v následujících letech po dokončení dodávek vozů Škoda 15T ForCity Alfa. Jako jedna z variant se objevil návrh na další modernizaci již modernizovaných vozů s elektrickou výzbrojí TV Progress. Konkrétně by mohlo dojít k přestavbě vybraných starších vozů T3R.P a vozů T3R.PV, z nichž ty nejstarší mají vozovou skříň z roku 2003. V rámci takové opravy by došlo opět k výměně vozové skříně, tentokrát již za skříň s nízkopodlažní částí, současně by se ale použilo co největší množství dílů z původního vozidla, a to například podvozky, elektrická výzbroj (v případě starších vozů T3R.P upravená z analogového na digitální provedení), vybavení interiéru a stanoviště řidiče atp. Tím se měla cena takové rekonstrukce co nejvíce snížit. Prozatím byl na popisovanou opravu poslán do Krnovských opraven a strojíren jeden vůz T3R.PV, který se nyní vrátil zpět do Prahy.
Vůz je oficiálně modernizací tramvaje T3R.PV ev. č. 8156, nicméně nově ponese ev. č. 8284, kterým naváže na původní vozy T3R.PLF z dodávané do roku 2011 (ev. č. 8251–8283). Oproti těmto tramvajím se vůz na první pohled odlišuje jiným lakem, na němž se podílel doc. Ing. arch. Patrik Kotas. Tento lak vychází ze standardního „té trojkového“ schématu a na první pohled se odlišuje jen krémovým klínem na čele vozu. Podobný klín přitom byl navrhován už na jednom z prvních designových návrhů vozu T1 (resp. původně TI), tedy vůbec prvního reprezentanta koncepce PCC u nás. Pokud se tato varianta nátěru ujme, má DPP v plánu upravit i nátěr stávajících vozů T3R.PLF.
Po složení byla tramvaje přepravena v zápřahu za vozem T3R.P ev. č. 8550 do areálu vozovny Motol, kde došlo k instalaci pantografu a oživení, načež byl přepraven již vlastní silou (avšak opět jako druhý v soupravě za vozem typu T3R.P) do areálu ústředních dílen v Hostivaři. Zde se musí tramvaj podrobit ještě dalším zkouškám. K inovacím, které ve voze zaujmou cestující, patří zejména nové dveře s kontaktní lištou osvětlenou pásem z LED diod, který indikuje zelenou nebo červenou barvou cestujícím, zda se dveře otevírají či jsou otevřené (zelená) nebo zda se již zavírají nebo budou zavírat (červená). Dále byly v interiéru instalovány sedáky Fainsa s plastovými výplněmi po vzoru velkých prohlídek vozů T3R.P a nerezové tyče šedé barvy.
