Menu

Lanová dráha v Ufě

Ani sedačková, ani typická kabinková, spíše takové plechovky na sardinky… 
Ani sedačková, ani typická kabinková, spíše takové plechovky na sardinky… 
Stáhnout PDF
Nezařazené
13. 08. 2017 08:01
Redakce
4 minuty čtení

Ufa coby hlavní město ruské republiky Baškortostán a 11. největší sídlo Ruské federace leží z velké části na poloostrově, který je omýván řekami Belaja a Ufa. Tento poloostrov má kopcovitý ráz a po svahu jednoho z jeho východně ležících kopců byla k řece Ufě vybudována lanová dráha, která zrovna nevypadá tradičně. 

Ani sedačková, ani typická kabinková, spíše takové plechovky na sardinky... 

Historie ufské lanové dráhy zvané „Tramplin“ (v ruštině toto slovo označuje skokanský můstek) je spjata s areálem sportovní školy, který se měl na svahu onoho kopce u řeky Ufy v 90. letech minulého století rozšířit. Středobodem rozšíření se měl stát nový skokanský můstek o výšce zhruba 100 m –  přesné číslo se liší, uvádí se 90–120 m. Každopádně měl být vyšší než již tehdy existující skokanské můstky, které byly umístěny o pár desítek metrů více na sever. 

Skokanský můstek loni definitivně snesli. (foto: obrazolov) 

Pro lepší dostupnost můstku se naplánovalo vybudování lanové dráhy o kapacitě 300 osob/hodinu, která se dle dostupných údajů spustila už v roce 1994. Stavba skokanského můstku začala někdy v období let 1992–1993, jenže kvůli nedostatku financí vzápětí zamrzla a obnovila se až o osm let později. V roce 2003 byl skokanský můstek téměř hotový, jenže příroda byla proti. Půdní vody podemlely svah a ohromná kovová konstrukce ztratila stabilitu. Jak se později ukázalo, stavba byla založena na složitém geologickém a hydrologickém podkladu, a tedy byla potenciálně nebezpečná nejen pro skokany, ale i pro lidi stojící pod můstkem. Neotevřenou stavbu si oblíbili milovníci vysokých objektů a střech – roofeři. Na jaře 2016 bylo ale rozhodnuto o demontáži můstku, což se také ještě v létě 2016 stalo, a tak dnes po celé neúspěšné akci zůstaly jen betonové základy. 

Lanová dráha mezitím fungovala (avšak nevíme, zda jen v zimě), nicméně nebyla nijak bezpečná. Na počátku tohoto století sice byla demontována, avšak za použití části původního vybavení se postavila o pár desítek metrů více na jih lanovka kvalitativně lepších parametrů (např. původní kabinky s ručním zavíráním dvířek byly nahrazeny kabinkami s automaticky zavíranými dvířky). Ukázalo se totiž, že si na lanovku lidé zvykli a její další existence bude mít smysl. Za řekou Ufou je totiž vesnice Dudkino s velkým množství sadů, které jezdí obdělávat chataři, nehledě pak na stovky lidí, kteří za řekou bydlí. Ti všichni, pokud nechtěli vážit dlouhou cestu přes několik km vzdálený most, museli při cestě do osady kopec scházet a řeku překročit s pomocí přívozu, při cestě zpět je však na 300m úseku čekalo stoupání, které dá na dvou místech zabrat i sportovcům. Modernizovaná lanovka byla otevřena roku 2005 a přilákala nejen chataře a obyvatele bydlící za řekou, ale i spousty výletníků. 

Jak jde vidět na přiložených snímcích, tvar kabinek je velmi netradiční a člověk se v nich cítí jako sardinka v plechovce. Místa na sezení nejsou žádná, stříška chybí (u původních byla) a prostoru na otáčení je málo. Kdo však touží po romantickém zážitku, nebude litovat.  

Lanovka je v provozu od května do poloviny října, zhruba od 7 do 21 hodin (časy se během sezóny upravují), s přestávkami mezi 13. až 14. a 17. až 18. hodinou, kdy nejezdí ani přívoz. Cesta lanovkou, kterou provozuje od roku 2013 městský podnik „Služba rečnych pereprav Ufy“, trvá ani ne 10 minut. Cena za jednu jízdu byla donedávna 15 rublů, dnes však činí už 45 rublů (asi 20 Kč). Ačkoli si člověk u lanovky připadá jako v horském středisku, je jen kousek od civilizace, neboť k horní stanici lanovky je třeba ujít sotva 100 m od trolejbusové zastávky, která přitom leží při typické sídlištní ulici. 

Pár slov k tramvajím a trolejbusům

Ufská tramvajová a trolejbusová doprava slaví letos 80., resp. 55 let, avšak z pohledu zájemce o dopravu se nemůže jednat o žádný důvod k oslavám. Ufská tramvajová síť byla v posledních letech likvidována a její pozůstatky jsou momentálně ve velmi špatném stavu. Místo jednolité sítě jsou dnes dvě, severní a jižní. Severní v podobě už jen jedné trati se sice může chlubit samostatným tělesem, nicméně tramvaje jedou rychlostí, která velmi připomíná rychlost koňky, a o moc lepší to není ani na jižní síti. Trolejbusová síť v takto otřesném stavu není a ani nebyla v tomto století nijak zvláště krácena, nicméně oba druhy dopravy byly v poslední době předmětem opakovaného omezování či přerušování provozu vybraných linek, neboť místní DP nakumuloval za léta velké dluhy dodavateli elektřiny. Investice do nových tramvajových vozidel sice za poslední dvě dekády podniknuty byly, nicméně starý park spíše nové vozy jen doplnily a v posledních letech už jsou nákupy nových vozidel nulové. Trolejbusová flotila sice byla od počátku století obnovována ve velkém měřítku, čímž se de facto podařilo vymýtit stará vozidla z minulého století, nicméně průběžná obnova parku už nějaký ten rok rovněž absentuje a stávající vozidla začínají vypadat zachovale. To je na miliónové město poněkud slabý výkon. 

Text a foto: Vít Hinčica

Podobné články