Oděsa ležící na pobřeží Černého moře je protkána poměrně hustou sítí tramvají a trolejbusů. Ty druhé by se měly snad již příštího roku dočkat podstatného rozšíření svého působiště, a to do jihozápadně ležícího města Čornomorsk. Plánují to totiž radnice obou zmíněných sídel.
Není to poprvé, co se o meziměstské trati Oděsa – Čornomorsk vážně diskutuje (poprvé se tak stalo už roku 2001), velkou překážkou ovšem byla absence vhodného mostu přes Suchoj liman, což je v podstatě záliv Černého moře, který se nachází při severním okraji Čornomorsku. Most se ale začal stavět loni na podzim a měl by být dokončen do konce léta 2018. Proto se také vzkřísil nápad trolejbusy do Čornomorsku zavést.
Zvažovány jsou dvě možnosti: buď se natáhne trolejové vedení na celé trase od oděské ulice Akademika Gluško, což by znamenalo 18 km nové trati, nebo by se zavedly jen dva až tři kilometry trolejového vedení v Čornomorsku a zbytek trasy by se jezdil na baterie, i když druhé řešení představuje spíše jen záložní plán. Cílem této akce je tak jako tak zavést konkurenci maršrutkám, a tedy nabídnout lidem možnost levnější přepravy. Kvalita trolejbusových vozidel ale nemá být nijak ošizena, protože se plánuje, že by vozidla byla řešena ve dvoudveřovém provedení, namísto 26–30 sedadel by bylo v interiéru umístěno sedadel 40–50 a trolejbusy by byly vyrobeny minimálně ve verzi low-entry, a to aby mohli do vozů pohodlně nastupovat i pasažéři s pohybovými problémy nebo maminky s kočárky.
Cena celé investice v případě realizace plnohodnotné trati má být (včetně min. dvou měníren) pouhých 84 milionů hřiven (asi 60 mil. Kč). Pro zajištění intervalu deset minut na trase od oděské železniční stanice do Čornomorsku (přes 20 km) bude nutné vyhradit alespoň 12 vozů a další dva by mohly zajišťovat vnitroměstskou dopravu v Čornomorsku (doba jízdy je odhadována na zhruba 50 minut). Rozhodnutí o konečné podobě projektu má padnout v řádu několika měsíců, první spoje by pak měly vyjet nejdříve roku 2019.
Děti se trolejbusem z Kišiněva do Oděsy neprojedou
Při této příležitosti se ještě zmíníme o daleko ambicióznější ideji, kterou před více než dvěma léty vyjádřil primátor moldavského Kišiněvu, kterým je od roku 2007 Dorin Chirtoacă. Ten roku 2015 na jednom z červnových pracovních zasedání kišiněvské radnice mimo jiné prohlásil: „Nevím, jestli může nový trolejbus dojet do Oděsy, ale může se to vyzkoušet. Budeme vozit děti k moři.“ Jezdit se mělo se sklopenými sběrači, jmenovitě na baterie. Představení nápadu se odehrálo nejen v době, kdy byly pořízeny baterie pro tři kišiněvské trolejbusy, které tak mohly mj. dojet bez trolejí z centra k letišti a zpět (vzdálenost k letišti je od centra asi 10 km), aby pak byly na nějakou dobu v tichosti odstaveny a na letiště už nikdy potom nejezdily, ale zejména v době, kdy šlo primátorovi o obhajobu jeho křesla, což se mu nakonec podařilo. Na smělý plán (vizte zde, zde nebo zde), který by jistě přitáhl zájem odborníků i nadšenců z celého světa, pak pan primátor po opětovném nabytí pomyslného „koryta“ pozapomněl.
Fakticky by se ale v realitu takovýto záměr nikdy nepřetavil, a to ani kdyby byla po cestě použita rezervní baterie, jak Chirtoacă uvedl, protože vzdálenost mezi Oděsou a Kišiněvem je asi 180 km. Dobíjení z trolejí by sice bylo teoreticky možné ve dvou městech po trase (Tighina a Tiraspol), o čemž se také uvažovalo, jenže to by stačilo tak na popojetí o pár desítek kilometrů dále a kdoví s jakým výkonem, nehledě pak na to, že obě města leží v problematickém, de facto autonomně fungujícím Podněstří. Děti, ale ani jiné skupiny obyvatel, se tak trolejbusem k moři bohužel neprojedou.
Text: Vít Hinčica
