V dalším díle našeho nepravidelného miniseriálu se podíváme na výkres autobusu datovaný 21. 3. 1959. Jedná se o návrh městského autobusu, který je na výkresu pojmenován jako typ VB 11.
Na rozdíl od autobusů Škoda 706 RTO, které se vyráběly v té době, jde již o autobus koncepce se samonosnou karoserií. Autorem výkresu je Otakar Diblík, slavný český designér, který je často nesprávně označován již jako autor zmíněného modelu „er té ó“ (ve skutečnosti se však jen podílel na návrhu designu speciálu pro bruselské EXPO). Výkres Otakara Diblíka pravděpodobně vyobrazuje vůbec první návrh autobusu řady Š 11, v tomto případě vzhledem k městskému provedení ŠM 11.
Finální křivky autobusu se od tohoto návrhu značně odlišovaly. Čela si sice zachovala oblé tvary, byla ale značně zjednodušena (navíc byl přední a zadní panel nakonec téměř identický). Změnily se také rozměrové parametry i provedení dveří. Návrh počítal s tím, že budou všechny tři stejně široké, nakonec však byly ty přední užší. Finální podoba autobusu řady „Š 11“ vykrystalizovala někdy v průběhu roku 1960. V roce 1961 byl pak dokončen první funkční vzorek, ověřovací série následovala v roce 1964 a sériová výroba byla zahájena až od roku 1965.
Libor Hinčica
Odkaz na první díl – Trolejbus z roku 1950
Ve spolupráci s archivem společnosti Iveco Czech Republic přinášíme našim čtenářům nepravidelný miniseriál určený pro webové stránky našeho časopisu, který bude pojednávat o projektech vzniklých v rámci národního podniku Karosa, jež se nedostaly do výroby ani ve formě funkčního vzorku či prototypu. Dodnes se však podařilo zachovat některé materiály, které ukazují, čím vším se výrobce v minulosti zabýval.
Je však nutné mít na paměti, že výkresy nerealizovaných vozů neznamenají, že se jednalo o vozidla, která do výroby někdy zamířit měla. Často šlo jen o ideové skici, možné modifikace existujících typů atp., přičemž k většině z nich se nedochovala žádná další dokumentace. Proto je nutné brát uveřejněné materiály spíše jako zajímavost a doplnění mozaiky historie našeho nejvýznamnějšího výrobce autobusů a nepřisuzovat jim příliš velkou váhu v rámci rozhodovacích procesů vedení podniku, protože takovou váhu patrně nikdy neměly.
