Mimořádně dobrá zpráva přišla na konci dubna z Lisabonu. Po téměř čtvrtstoletí byla dne 24. dubna 2018 navrácena do provozu linka č. 24, která původně spojovala centrum města, jmenovitě nádraží Rossio, se severozápadně ležící konečnou Campolide.
Opětovně zprovozněný úsek Praça Luís de Camões – Campolide má délku 2,7 km, poprvé byl do provozu uveden roku 1905, avšak v srpnu 1995 byl uzavřen. Trolej byla snesena, nicméně jako u řady jiných odepsaných tratí ve městě se s trháním kolejí nikdo neobtěžoval (původní rozsah sítě je zde). Již roku 2011 se lisabonská radnice rozhodla, že tramvaje bude na některých místech města obnovovat: kromě toho, že místní ulice nejsou nafukovací a místo tramvají se obvykle musely v jádru města coby alternativa nasazovat autobusy (většinou však midi- či minibusy), byl zohledněn jako pozitivní fakt, že tramvaje jsou hlavním turistickým magnetem města. Nicméně dopravní společnost Carris, která lisabonskou MHD s výjimkou podzemní dráhy spravuje, byla tou dobou pod ministerstvem hospodářství a k ničemu se neměla. Roku 2015 přešel Carris pod ministerstvo životního prostředí a ani poté se nic nezměnilo. Od 1. února 2017 byl však Carris rozhodnutím vlády převeden na město a to bez váhání zavelelo k okamžitému znovuobnovení provozu na předmětné lince.
Po nezbytných stavebních pracích a zkušebních jízdách prováděných od 11. dubna 2018 se dne 24. dubna 2018 tramvaje na linku 24 (evidovanou také jako 24E) s velkou slávou navrátily. Ze zrušených tras se nejedná o ojediněle atraktivní trasu, neboť zástavba se postupně mění od historické k tuctové a u konečné Campolide není nic zajímavého, nicméně znovuobnovením linky č. 24, byť ne v originální trase (k nádraží Rossio, kde byla původní výchozí stanice, už koleje nevedou), se mělo dostat tramvajové dopravy hlavně místním. Městská část Campolide ovšem nezastírá, že bude za turisty ráda, a tramvaj bere jako způsob, jak je k sobě blíže přitáhnout.
„Bylo nám velmi líto, když tramvaj přestala jezdit. Tramvaj je velmi zábavná, stará věc,“ vyprávěla na konci dubna 2018 médiím téměř 79letá cestující křestního jména Manuela a neskrývala nadšení nad tím, že se staré vozy opět do Campolide rozjely. Někteří místní ani nevěděli či nevěřili, že se tramvaj vrátí, třebaže mnozí zaznamenali ruch dělníků. Když tedy začaly v dubnu opakované zkušební jízdy, zahltily sociální sítě stovky fotografií se žlutými vozidly.
Znovuobnovená tramvajová trať nekončí a nikdy nekončila přímo u vlakového nádraží Campolide (směřovala k němu jen krátká větev), a tak se musí cestující v případě zájmu o cestu vlakem asi kilometr projít. U jiného lisabonského železničního nádraží, Cais do Sodré, které leží na břehu řeky Tajo, byla obnovena tramvajová smyčka s tím, že se sem tramvaje linky č. 24 výhledově prodlouží, což by už mělo být někdy v létě. Ke konečné Cais do Sordé se přitom budou od náměstí Praça Luís de Camões dostávat tramvaje přímo po svažité ulici Alecrim, bez nutnosti objíždět půlku centra města (koleje na ulici Alecrim zůstaly dosud zachovány, ale jak u nádraží Cais do Sodré, tak na náměstí Praça Luís de Camões byly přerušeny).
Momentálně byly na linku č. 24 nasazeny tři tramvaje, v případě poptávky bude provoz posílen. Všechny tři vozy byly původně určeny pro turistické okruhy, Carris je ale předělal na normální provoz. Jízdní řády linky č. 24 jsou k dispozici zde a zde.
Lepší zítřky pro lisabonské tramvaje?
Dlouhou dobu se zdálo, že tramvaje zůstanou mimo zájem činovníků města i dopravní společnosti a nejednou se skloňovalo i jejich zrušení. Nicméně se naštěstí k odpovědným místům dostali kompetentní lidé, kteří pochopili, že žluté tramvaje jsou pro město vynikající reklamou, kterou stojí za to rozvíjet, přičemž vůbec nevadí, že se moderní vozidla (pravda, jsou už z 90. let) prosadila jen na rovinaté lince č. 15 lemující pobřeží řeky Tajo.
Stávající garnitura města proto plánuje navrátit tramvaje k nejdůležitějšímu vlakovému nádraží, Santa Apolónia. Asi každý návštěvník, který někdy v minulosti do Lisabonu přijel vlakem a šel do centra pěšky, si všiml neumně zalitých zbytků kolejí v asfaltu a možná i převrátil oči nad chybějícím kilometrovým úsekem do centra (metrem se dá jezdit od nádraží až od roku 2007, což však není oproti povrchové dopravě na krátké vzdálenosti pohodlné). Tomu by už ovšem mělo být konec a logická vazba bude navrácena. Obsluhu k nádraží zajistí spoje linky č. 15. V minulosti však tramvaje jezdily na východ mnohem dále, až do míst dnešní železniční stanice Oriente, tj. do čtvrti Parque das Nações (konala se v ní výstava Expo 1998), a právě tam se také možná za pár let navrátí, zatím to ale úplně aktuální není. Co je jisté, je návrat tramvají za současnou opačnou konečnou linky č. 15 Algés ležící již na katastru obce Oeiras, a to k nácestné smyčce Cruz Quebrada, kam přestaly tramvaje jezdit už roku 1996 (trolej zůstala paradoxně dosud téměř všude zachována, ale koleje byly lokálně přerušeny). I sem tedy zavítají spoje linky č. 15. Původní koncový úsek až ke stadionu (rovněž uzavřený roku 1996, viz plánek) už obnovován nebude, zato se plánuje prodloužení trati dále podél pobřeží až do nitra obce Oeiras, což je zhruba pětikilometrová vzdálenost.
Momentálně má dopravce k dispozici okolo 70 tramvají, v prvním čtvrtletí roku 2018 mělo být vyhlášeno výběrové řízení na 30 nových tramvají, zatím se ale nic nestalo.
Text: Vít Hinčica
Foto: Carris a Câmara Municipal de Lisboa
