Dne 15. června 2011 byla zprovozněna vlakotramvaj spojující významné francouzské město Nantes (eviduje více než 300 tisíc obyvatel) se sousední, jihovýchodně ležící obcí Clisson (okolo 7 tisíc obyvatel). Nejednalo se o vybudování nebo rehabilitaci nové trati právě pro účely zavedení tohoto dopravního módu, ale o nasazení nových vlakotramvajových vozidel na stávající železniční trať, která byla krátce předtím elektrifikovaná, přičemž mezilehlé zastávky nově obsluhované vlakotramvají postupně přestaly vítat regionální vlakové spoje kategorie TER, které jimi začaly projíždět. Dne 28. února 2014 byla naopak obnovena po 34 letech 64km železniční trať z Nantes do severně ležící obce Châteaubriant s 12 tisíci obyvateli, a to právě s pomocí vlakotramvají. Původně se počítalo se zprovozněním vlakotramvaje jen na trati do Châteaubriantu, nicméně kvůli zpoždění realizace se nová vozidla, byť nakonec rovněž dodávaná se zpožděním, nasadila nejprve mezi Nantes a Clissonem, a protože se rozhodlo o tom, že vlakotramvaj na této relaci zůstane natrvalo, pořizovaly se další soupravy, až jich nakonec pro obě linky bylo vyrobeno 24 (jedna přišla zdarma jako odškodnění za opožděné dodávky). Nicméně vlakotramvaj na lince do Châteaubriantu se zdaleka nestala tak oblíbenou, jak se původně předpokládalo…
Nereálná očekávání
Ačkoli by se jeden představil pod termínem vlakotramvaj vozidlo, které přejíždí z železniční sítě na tramvajovou, v Nantes bylo rozhodnuto z možných variant o té, která propojení železniční trati do Châteaubriantu s městskou sítí tramvají, jež je rozvíjena od roku 1985 a sestává z dnes několika tratí, nepředpokládá. Příchod vlakotramvaje sice znamenal zatraktivnění některých parcel ležících okolo trati do Châteaubriantu a vedl k tomu, že řada lidí začala nechávat auta pro cestu do práce či do školy doma, avšak cestujících se ani za pět let nenashromáždilo tolik, kolik se prognózovalo.
Po celých pět let provozu vlakotramvaje Nantes – Châteaubriant bylo nabízeno v celé trase obvykle 7 až 8 párů spojů denně v pracovní dny, 5 párů spojů o sobotách a 4 páry spojů o nedělích a svátcích (v některých mimopracovních dnech se provoz mohl navýšit) a tyto počty přetrvávají i dnes. Na o něco kratší trase Nort-sur-Erdre – Nantes je provoz v pracovních dnech více než dvojnásobný a na ještě kratší trase Sucé-sur-Erdre – Nantes je ještě o něco intenzivnější. O sobotách, nedělích a svátcích je pak v obou případech zhruba dvojnásobný. I tak vlakotramvaj příliš cestující netáhne.
Roku 2015 bylo přepraveno 613 tisíc cestujících (v průměru 1 680 denně), roku 2016 664 000 tisíc, v roce 721 tisíc (1 975 denně) a v roce 2018 se toto číslo zvýšilo jen nepatrně. Dle dřívějšího zdroje mělo být denně přepravováno přes 3 tisíce osob, nicméně to by mohlo odpovídat spíše průměrné poptávce v pracovních dnech, a pokud tato čísla odpovídala realitě více než ta výše uvedená, i tak byla daleko pod očekávanou hodnotou 2 milionů pasažérů měsíčně. Někteří dnešní místní politici se diví, jak mohl někdo takto vysoký odhad v minulosti vůbec prognózovat…
Provoz se dle místních médií navíc potýká s poměrně častými závadami na soupravách, která jej dělají nespolehlivý, v zimních měsících pak ještě situaci ztěžuje námraza trolejí. Pokud dochází k vyřazení některé ze souprav, jede následující souprava přeplněná, což se rovněž setkává s kritikou. Řada cestujících považuje soupravy z hlediska komfortu nevhodné pro tak dlouhou trať, kterou vlakotramvaj urazí celou za 68 minut, což také není pokládáno některými za uspokojivé. Na trati je nicméně mnoho úrovňových přejezdů, které rychlejší pohyb vozidel neumožňují, a odstraňování alespoň těch nejproblematičtějších by celou investici, která i se soupravami vyšla na snesitelných 268 milionů eur (přes 6,5 mld. Kč), značně prodražilo a s ohledem na očekávané protesty dotčených občanů i jistě časově zdrželo. Vlakotramvaj je tedy levnější alternativou regionálním vlakům TER, je však spíše vhodná pro přepravu cestujících na dílčích úsecích.
Text a neoznačené foto: Vít Hinčica