Primátor Vitalij Kličko představil v prosinci 2019 návrh generálního plánu (obdoba našeho územního či metropolitního plánu) města Kyjeva do roku 2040, ve kterém se počítá s velkým rozvojem trolejbusové dopravy. Tento plán ještě podléhá připomínkování ze strany veřejnosti a měl by být schválen nejprve v dubnu 2020, v ukrajinském hlavním městě už přesto způsobil poměrně velké haló.
Trolejbusy vyjedou do dalších lokalit
Oficiální zdroj uvádí, že se počítá s 38,3 km nových trolejbusových tratí, nicméně při bližším prozkoumání mapových podkladů a dostupných údajů je tato délka brána velmi pravděpodobně obousměrně, takže celkem vyrostou troleje “jen” nad téměř 20 km ulic, což je i tak poměrně vysoké číslo. Trolejbusy mají zavítat do nových míst nejen na pravém, ale i levém břehu Dněpru. Kromě toho se mají modernizovat čtyři trolejbusové vozovny a dále postavit dvě nové (obě na levém břehu), které budou sdíleny s tramvajemi.
Na pravém břehu se má drátovat v nejzápadnější oblasti Kyjeva, a to jen ve Svjatošinskom rajóně. Na levém břehu bude počet nových tratí o něco bohatší, soustředěny ale budou všechny do čtvrtí Rusanivka (leží a ostrově), Bereznjaki (pod tímto ostrovem) a okolí stanice metra Livoberežna (nad ostrovem).
Připomeňme ovšem, že v roce 2017 ohlášená stavba trolejbusové trati v oblasti jižně od centra, na ulici Staronavodickaja, nebyla ani započata, a tak je otázkou, kolik se toho podaří zrealizovat.
Tramvaje na zcestí
Generální plán ve svém návrhu počítá se spíše konzervativním růstem počtu obyvatel do roku 2040 ze stávajících 3,36 milionů na 3,8 milionů lidí a spolu s tím jde i poněkud konzervativní rozvoj tramvajové sítě. Ta má navíc kromě růstu zaznamenat i jisté krácení, které se má dotknout tramvajových úseků o celkové délce 5,1 km, na kterých mají údajně momentálně panovat nízká čísla přepravených cestujících. Radnice dosud neupřesnila, o jakou infrastrukturu se má jednat, ani zda se tato délka počítá jednosměrně nebo obousměrně, nicméně se spekuluje o tom, že by se mělo jednat o některý z úseků ležících na levém břehu. Dle zveřejněného nákresu (viz níže) to vypadá na cca 2,5 km dlouhý úsek (jednosměrně) Xarkivs’kij masiv – metro Poznjaki, který ovšem o cestující nouze úplně nemá.
Pokud jde o novostavby, stavět se má na levém břehu severojižně orientovaná tramvajová rychlodrána z jižního okraje sídliště Troješčina do Pidvennych Oskorkiv, která má mít délku 14,9 km a 13 stanic. Realizace této dráhy by ovšem na některých místech vyžadovala početnější demolice, a to buď průmyslových areálů, nebo domů, které by jí stály v cestě, a také stavbu mostů či estakád. Rychlodráha byla v tomto směru zvažována i v minulosti.
V oblasti konvenční tramvajové sítě se má postavit celkem 7,5 km nových tratí: na pravém břehu města se má realizovat nový úsek propojující konečné linek rychlodráhy 1 a 2 s konečnou konvenčních tramvajových linek 14 a 15 (viz plánek nebo nákres výše) a na levém břehu budou postaveny dva úseky, přičemž jeden povede k prodloužení trati ze stávající tramvajové konečné Zavod “ZBK” směrem dále na jihovýchod ke konečné budoucího prodloužení zelené linky metra a druhý poté bude představován novou spojkou v jižní části rajónu Dniprovs’kij.
Překvapivě se v plánu neobjevuje prodloužení tramvajové trati od hlavního vlakového nádraží (kde bude upraveno zaústění stávající trati) směrem do centra města k Paláci sportu, kam tramvaje jezdily ještě před dvaceti lety, a ani ještě relativně nedávno diskutovaný návrat tramvajové dopravy na nábřeží pravého břehu, kam také tramvaje kdysi jezdily.
Počítá se sice s pokračováním rekonstrukce existující tramvajové sítě, přičemž obecným cílem je, aby tramvajové tratě disponovaly odděleným tělesem. Veřejnost se ale pozastavuje nad záměrem rekonstruovat tratě tak, aby po nich mohly jezdit i silniční vozidla. Nebylo zatím ale přesně specifikováno, zda se tím myslí všechna silniční vozidla včetně osobních aut, nebo jen vozy MHD a policejních a záchranných složek. Dále je v plánu podpořit rozvoj autobusové dopravy především v okrajových nebo nově urbanizovaných zónách města a na silnicích vydělovat pruhy pro MHD. Kromě toho mají být postaveny dvoje nové garáže pro autobusy.
Návrh generálního plánu dále mj. pamatuje na léta slibované metro na Troješčinu (tj. čtvrtou linku metra), realizaci několika prodloužení stávajících linek podzemní dráhy (včetně jedné odbočné větve na modré lince), dokončení “stanice duchů” L’vivs’ka brama ležící na zelené lince a také se v plánu objevuje zrušení letiště Žuljany, které je návštěvníky Kyjeva oblíbené pro jeho značnou blízkost k centru města.
Text: Vít Hinčica
Poděkování: Aleksandr Tarasov
