Absurdní drama zřejmě nelze považovat za vymírající žánr. S Dürrenmattovou „Návštěvou staré dámy“ může nyní směle zápasit jihlavské výběrové řízení na trolejbusy.
V posledních měsících zaujala hned ve dvojici tendrů (Opava, Ostrava) v České republice nabídka společnosti Tram for Envi a jednoho z největších evropských výrobců trolejbusů společnosti Bogdan na nové trolejbusy. Firma tím začala narušovat dosavadní monopol Škody Electric, která byla zpravidla jediným uchazečem všech výběrových řízení na trolejbusy v ČR, a pakliže se náhodou stalo, že se o trolejbusy ucházel i jiný výrobce, byla soutěž buďto zrušena, anebo byl uchazeč vyloučen (aktuální tendr v Ostravě je v tomto směru obzvlášť „výživný“). Tak či onak, vítěz byl nakonec jenom jeden.
Dopravní podnik města Jihlavy vypsal v lednu 2020 výběrové řízení na dodávku 6 nových parciálních trolejbusů, avšak na rozdíl od dříve publikovaných soutěží se v zadávací dokumentaci objevily již požadavky, které znemožňovaly účast jakéhokoli výrobce mimo EU. Toto omezení referencí bylo v rozporu s principem volného trhu. Tato skutečnost byla v jihlavském výběrovém řízení napadena a dopravce dal stěžovateli zapravdu. Stejně jako tomu bylo v jiných tendrech, spokojí se dopravce pouze s tím, že budou trolejbusy schváleny pro provoz v ČR ke dni dodání, což je zcela legitimní a obvyklý požadavek. Podmínky tedy byly změněny tak, aby se mohl počet uchazečů rozšířit.
Tím ale dopravce tvrdě narazil u nějakého dalšího potenciálního uchazeče. Ten jihlavský DP obvinil z diskriminace a porušení principu rovného zacházení, když údajně zvýhodňuje dodavatele mimo EU (potažmo mimo Švýcarskou konfederaci). Stěžovatel neváhal označit postup, kdy dopravce přistoupí k rozšíření potenciálních uchazečů, za porušení zákona a dopravci ve své připomínce v podstatě vyhrožoval, když napsal, že se bude proti tomuto požadavku bránit u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Výmluvná je pak také odpověď jihlavského DP, který uvádí, že ke změně (otevření tendru) přistoupil z toho důvodu: „aby s ohledem na charakter trhu bylo dosaženo alespoň určité úrovně hospodářské soutěže.“ DPMJ stížnost tazatele jako celek zamítl, přičemž mj. správně uvedl, že mu není jasné, jak by mohl mít účastník, který musí projít náročným schvalovacím procesem, výhodu před účastníkem, který tímto procesem již prošel.
Každopádně se však dotaz patrně zapíše do zlatého fondu českých výběrových řízení. Vyhrožovat Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže s odůvodněním, že je výběrové řízení otevřeno příliš velkému počtu uchazečů odkazuje již na notnou dávku arogance a ztrátu soudnosti.
Libor Hinčica
