Dne 8. 3. 2020 vyjelo ve Vladivostoku prvních pět z 10 pořízených second-handových tramvají. Ty tato východoruská metropole získala od Moskvy, která se starých vozů masivně zbavuje v důsledku obřího nákupu tříčlánkových tramvají Vitjaz’-M (300. kus přibyl do Moskvy na podzim 2019 a nyní pokračují dodávky dalších tramvají téhož typu, kterých je už momentálně okolo 340, výhledově jich má být 600), ke kterým se budou přidávat i nové sólo tramvaje, byť v daleko menším počtu. Momentálně už ve Vladivostoku chybí zařadit do provozu poslední ojetý vůz.
Stav tramvajové dopravy ve Vladivostoku je nadále velmi tristní, jak jsme opakovaně informovali. Minulé vedení Vladivostoku pod primátorem Igorem S. Puškarjovem (ve funkci od roku 2008 do roku 2017), který byl odsouzen za korupci a přihrávání zakázek na 15 let do vězení a musí platit tučné pokuty, pokračovalo ve snahách o likvidaci tramvajové a trolejbusové dopravy (zejména v prvních letech mandátu Puškarjova), čímž jen navazovalo na trend nastavený předchozími garniturami. Z bohaté tramvajové sítě tak dnes zůstala jen jedna rozpadající se tramvajová trať (plánek zde) obsluhující oblast ležící východně od centra města, přičemž ještě nedávno existovala šance, že se bude moci obnovit provoz na uzavřené tramvajové trati okolo nábřeží, avšak následné vedení radnice se rozhodlo značnou část zachovalých kolejí snést (stalo se tak zhruba před rokem) a nakonec vytěžené kolejnice prodat do šrotu, což se mu na počátku roku 2020 úspěšně podařilo. De facto tím byla do dalších let znemožněna alespoň malá expanze tramvajového provozu, která by byla vítána, protože by bylo možné dovážet lidi alespoň na hranici centra, a tedy posílit poptávku po tramvajové dopravě; přitom ještě v roce 2018 se tehdy nové vedení Vladivostoku chlubilo tím, že se s myšlenkou na obnovu provozu podél nábřeží ztotožňuje.
Nebýt mimořádného občanského odporu proti rušení tramvajového provozu, zřejmě by už dnes nefungovala ani poslední tramvajová trať. Nicméně samotný odpor jak známo nestačí a je třeba najít i nějaké to politické pochopení. To se nakonec objevilo. Roku 2018 totiž známý politik Oleg Nikolajevič Kožemjako (nar. 1962) dosedl do čela Přímořského kraje (předtím působil v čele Sachalinské oblasti a předtím třeba i Amurské oblasti), jehož centrem je právě Vladivostok, a ten se díky svým kontaktům s Moskvou a loni navázané spolupráci s radnicí Vladivostoku, kde se v roce 2019 vyměnili primátoři (po Puškarjovi následovali od roku 2017 do roku 2018 v krátkém sledu tři osoby pověřené vedením města a jeden zvolený primátor), pustil do organizace předávky vyřazovaných vozů. Do Moskvy byl vypraven jeden z nejschopnějších lidí působících ve vladivostockém DP “Tramvajno-trollejbusnoje upravlenije” (zkr. TTU), a to vedoucí tramvajové vozovny, který vybral v hlavním městě to nejlepší z toho, co byla Moskva ochotna nabídnout. Následně došlo k organizaci přepravy tramvají, která se děla po silnici. Současně s tím začaly být prováděny první opravy nejzničenějších úseků tramvajové trati, nicméně vybavení a finance TTU zatím byly mizivé na to, aby bylo zajištěno uspokojivého stavu.
Přesto byla vidina příchodu nových tramvají jistým příslibem možných lepších zítřků. Všechny vybrané vozy byly typu 71-619K a byly vyrobeny v tomto století mezi léty 2001 až 2004. První dvě tramvaje dorazily do města 9. ledna 2020, další dvě o den později, pátá 17. ledna a posledních pět 25. ledna 2020. Na všech tramvajích byly vzápětí zahájeny opravy a rekonstrukční práce, které prováděla místní vozovna. Opravovány byly poškozené části skříně a interiéru, vnitřek získal nový nátěr, vnější lak byl u všech vozů sjednocen na modrou barvu, vozy získaly elektronické informační tabule a u většiny vozů bylo vyměněno čalounění.
Loni zvolený primátor Oleg Gumenjuk se sám zajímal o to, jak práce na ex-moskevských tramvajích probíhají. Teprve loni poprvé po dlouhých letech získali pracovníci tramvajového provozu důstojné materiální prostředky pro to, aby mohli vozový park takovýmto způsobem vylepšovat. Na letošek byla slíbena komplexnější oprava na severním úseku tramvajové trati, avšak ta je investičně daleko náročnější, proto nezbývá, než čekat, jak věci dopadnou.
Tento rok má do Vladivostoku dorazit i 10 ex-moskevských trolejbusů, které jel před několika týdny do hlavního města vybírat pro změnu vedoucí trolejbusové vozovny. Trolejbusová doprava nadále funguje na malé síti ve formě ležatého písmene Y, která je umístěna v severní části města, daleko od centra. I trolejbusové dopravě hrozila likvidace a zdálo se, že se černé obavy potvrdí poté, co se město před nedávném rozhodlo dát zelenou nákupu dvou elektrobusů LiAZ. Tyto elektrobusy dorazily do Vladivostoku v polovině prosince 2019 a jsou stejně jako ty moskevské řešeny ve verzi opportunity charging, což s sebou neslo i nutnost investice do nabíjecí stanice. Nicméně jejich nasazení není (alespoň prozatím) zamýšleno tak, aby byla nahrazována stávající elektrická doprava.
Zdá se, že další léta budou ve Vladivostoku jezdit tramvaje, trolejbusy i elektrobusy. Jedná se pochopitelně o pozitivní zprávu, nicméně ve světle toho, jak se poslední garnitury snažily elektrickou dopravu ve městě cíleně ničit, se jedná spíše o slabší útěchu, která navíc ještě není jistá.
Text: Vít Hinčica
Poděkování za spolupráci: Aleksandr G.
Foto: Aleksandr G.
