Také rakouské hlavní město se v nadcházejících letech hodlá svézt na vlně elektromobility. Do ulic města by mělo do roku 2027 vyjet celkem 82 autobusů, které budou poháněny buďto z energie uložené v bateriích, anebo palivovými články (vodíkem).
Vídeň v současné době provozuje celkem 12 elektrobusů italského výrobce Rampini s elektrickou výzbrojí od Siemense a dva autonomní minibusy typu Arma od výrobce Navya, které ale pojmou jen deset cestujících a slouží pro ověření této technologie v části Seestadt.
Vozidla Siemens Rampini byla pořízena pro obsluhu linek 2A a 3A v centru města a celkem jich má místní dopravce Wiener Linien, jak již bylo řečeno, k dispozici 12. V roce 2017 poté bylo oznámeno, že od téhož výrobce si Vídeň pořídí i sedm elektrobusů standardní délky (Rampini E120) pro obsluhu linky 4A s tím, že dodávka proběhne v roce 2018. Elektrobusy ale doposud nedorazily a žádná ze smluvních stran se k této dodávce nijak nevyjadřuje.
Namísto toho Wiener Linien elektrobusy prozatím testovaly. Aktuálně je od 22. 4. do 6. 5. 2020 mezi centrem Vídně a palácem Schönbrunn nasazován jeden vůz eCitaro. Ten už ve městě jednou jezdil, a sice v lednu 2019, přičemž výsledky nebyly právě povzbudivé. Mercedes ve Vídni spíše odprezentoval, proč by se měli dopravci držet od elektrobusů dále. Testovaný vůz totiž průměrně najel jen 80 km denně a navíc měl o zhruba 30 % menší kapacitu než klasický dieselový vůz. Nyní nasazená verze má být podle údajů výrobce vylepšená a spotřeba elektrické energie má být snížena tak, aby vůz ujel i v horkých letních dnech na jedno nabití 150 km. To je ovšem pro obsluhu většiny linek vídeňského DP i tak zoufale málo.
I proto je plánováno, že se výběrové řízení na nové elektrobusy vypíše až v roce 2021 – v naději, že se do té doby podaří udělat zázračný technologický pokrok a dojezd elektrobusů vylepšit. V první etapě má jít o tendr na 62 elektrobusů délky 12 m a 10 vodíkových autobusů. Pro rok 2024 je poté naplánováno další výběrové řízení, a sice na 10 elektrobusů s menší přepravní kapacitou. Dodávky všech vozů by měly probíhat až do roku 2027, přičemž náklady na elektrifikaci části flotily (včetně potřebné infrastruktury) jsou vyčísleny na zhruba 50 mil. €. Elektrobusy by měly být nasazovány především na linky v jižním sektoru města, kde má vzniknout také nová garáž pro elektrobusy ve čtvrti Siebenhirten. Vodíkové autobusy by měly naopak obsluhovat vybrané linky v severním sektoru města (od r. 2023), kde vznikne v části Leopoldau plnicí stanice na vodík. Testování vodíkového autobusu je naplánováno na červen 2020, a to na lince 39A (Heiligenstadt – Sivering).
Ředitel vídeňského DP Günter Steinbauer se nechal slyšet, že: „Wiener Linien patří k evropským průkopníkům e-mobility. Už v roce 2013 jsme na dvou linkách v centru zavedli provoz pouze osmimetrových elektrobusů. Nyní je stále důležitější, abychom nasadili i standardní autobusy s tímto ekologickým pohonem.“ Pořízení více než osmi desítek vozů na alternativní zdroj energie jistě není zanedbatelný počet, na druhé straně je Vídeň v hodnocení elektromobility jako celku poměrně střízlivá a budoucnost hodlá spojovat především s dieselovými vozy, jejichž flotilu hodlá postupně obnovovat novými vozidly.
Pokud by Vídeň chtěla nahradit celou svou flotilu dieselových autobusů elektrobusy, znamenalo by to kvůli omezenému dojezdu elektrobusů zvýšit současnou flotilu vozidel o 273 vozů, aby bylo možné zajistit stejné výkony. Vezmeme-li v úvahu, že dnes jezdí ve službách Wiener Linien okolo 430 autobusů, nejedná se nikterak zanedbatelné číslo (flotila by narostla o 63 % oproti výchozímu stavu). Kromě nákladů na vozidla je navíc nutné připočíst náklady na potřebnou infrastrukturu. Vídeň proto předpokládá, že páteří autobusové dopravy budou nadále dieselové vozy, u nichž by však ráda postupně přecházela na tzv. syntetickou naftu, jejíž výrobou se v současné době zabývá řada producentů. Rakouská OMV přímo u Vídně vytvořila nedávno závod, kde syntetickou naftu vyrábí z plastových odpadů. Pokud by se podařilo výrobu syntetické nafty rozšířit a obhájit ji energeticky a ekonomicky, mohly by vídeňské autobusy podle odhadů Wiener Linien v roce 2027 spalovat syntetickou naftu ze zhruba 70 %.
Libor Hinčica s využitím TZ Zahraniční kanceláře města Vídně v Praze
