Dopravní podnik města Brna (DPMB) uzavřel táhnoucí se výběrové řízení na dodávku komponentů pro vlastní montáž trolejbusů v rámci svého dílenského zázemí. Jedna sada pro montáž má vyjít na 7,4 mil. Kč, přičemž brněnský DP může trolejbusů smontovat maximálně 40.
Výběrové řízení na dodání „stavebnic“, jak se zakázka s dlouhým názvem „Dodávka komponentů pro kompletaci dvounápravových nízkopodlažních trolejbusů a poskytnutí souvisejících služeb, zhotovení výrobní dokumentace pro kompletaci dvounápravových nízkopodlažních trolejbusů a uzavření licenční smlouvy k výrobní dokumentace“ zkracuje, bylo vypsáno již 16. 11. 2020. Lhůta pro podání nabídek ovšem byla opakovaně odsouvána po připomínkách potenciálních dodavatelů. Nakonec byl termín prodloužen až do 18. 5. 2021, přičemž nejvýraznější změny ve znění zadávací dokumentace provedl brněnský DP zhruba měsíc před podáním nabídek.
Ta doputovala do soutěže pouze jedna – od SORu Libchavy, který nabídl model SOR TNS 12. Soutěž ale nebylo možné uzavřít, protože již před podáním nabídek měla podat proti podmínkám soutěže protest Škoda Electric. Jelikož brněnský DP námitky zamítl, využil plzeňský výrobce možnosti odvolat se k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten pak 26. 11. 2021 vydal rozhodnutí, kterým protest Škodovky zamítl a postavil se – nutno dodat, že v některých pasážích rozhodnutí poněkud překvapivě – na stranu DPMB. Výrobce, jenž o pouhý den před tímto rozhodnutím podal nabídku do dalšího výběrového řízení pro DPMB, kde paradoxně SOR Libchavy figuroval jako dodavatel karoserie (model 32 Tr), už nevyužil možnosti dalšího odvolání, a tak rozhodnutí nabylo právní moci. DPMB tak měl cestu k finální montáži trolejbusů otevřenou od poloviny prosince 2021.
Smlouvu s dodavatelem nicméně podepsal až v dubnu letošního roku s tím, že SOR má jistotu dodání pouhých dvou vozů, zbylé jsou předmětem opce. Jeden trolejbus vyjde na 7,4 mil. Kč, což je s ohledem na značný pokles cen trolejbusů v posledních letech cena o zhruba 2,5 mil. Kč nižší než cena kompletního trolejbusu (bez baterií). Původní odhadovaná hodnota nabídky byla dokonce ještě nižší a počítala jen se 7 mil. Kč/vozidlo. Rozsah finální montáže bude neporovnatelný s montáží, kterou DPMB realizuje u projektu tramvají EVO2 od Krnovských opraven a strojíren. Zatímco v případě tramvají dojde do Brna pouze hrubá stavba a komponenty, trolejbusy budou na první pohled přicházet takřka kompletní a v Brně se bude realizovat pouze zapojení vybraných částí, oživování, zkoušky atp. První dvě karoserie mají být dodány do čtyř měsíců, následně budou probíhat práce ve vozovně Komín na jejich dokončení. DPMB uvádí, že se má na projektu podílet zhruba 20 pracovníků. Podle vlastního tvrzení by měl i při započtení nákladů na montáž ušetřit DP zhruba 2,5 mil. Kč oproti nákupu kompletního vozidla, jakou částku však alokuje na nezbytné práce, neuvedl, takže nelze danému údaji přikládat příliš velkou váhu. Ať už bral DPMB jako cenový základ cokoliv, zůstává faktem, že právě brněnský DP profituje na škození zájmům dřívějšího monopolního nastavení trhu s novými trolejbusy nejvíce, neboť díky nákupům v posledních letech ušetřil díky nástupu konkurence na trh již stovky milionů korun.
Opci může brněnský DP využít až do roku 2025. Oproti dříve objednaným vozům Škoda 32 Tr budou tyto trolejbusy vybaveny elektrickou výzbrojí Rail Electrocnics CZ. V provozu mají postupně nové vozy nahradit dosluhující trolejbusy 14 Tr a 21 Tr, takže má Brno naději, že brzy bude mít největší flotilu nových trolejbusů v České republice. Trolejbusová doprava se snad v Brně dočká i dalšího rozšíření, lze to alespoň usoudit ze slov ředitele DPMB Miloše Havránka, který uvedl: „Učinili jsme strategické rozhodnutí, podle kterého síť trolejbusových linek chceme dále rozšiřovat. Vytipujeme místa, kde by bylo možné autobusovou dopravu nahradit trolejbusovou a kam bychom mohli trolejbusové linky v Brně rozšiřovat. Trolejbusová doprava je z hlediska ekologie a financí dlouhodobě nejlepší variantou.“
