Dopravní podnik města Brna (DPMB) podepsal smlouvu se společností SUDOP Brno a. s. na vypracování projektové dokumentace pro společné povolení stavby a obstarání tohoto povolení na novou trolejbusovou trať do oblasti zvané Černovické terasy. Součástí plnění je i vypracování dokumentace pro výběr zhotovitele.
V lednu 2023 podepsal DPMB s téže společností smlouvu v hodnotě 98 600 Kč (bez DPH) na vypracování studie vedení trolejbusové trati do oblasti Černovických teras, na kterou nyní navazuje náročnější dílo v podobě projektové dokumentace v hodnotě 9 968 000 Kč. Smlouva se stala účinnou dne 22. 7. 2024, kdy ji dopravce zveřejnil v registru smluv.
Srovnání leteckých snímků Černovických teras zřetelně dokumentuje, jakým rozvojem oblast během posledních dvou desetiletí prošla.(zdroj: Mapy.cz)
Oblast tzv. Černovických teras se nachází na rozhraní katastrálních území městských částí Slatina, Černovice a okrajově též Tuřan na jihovýchodě Brna. Ulice, jimiž má být nová trolejbusová trať vedena, vznikly z větší části až v posledních 15 letech. Dříve se v lokalitě nacházela půda využívána k zemědělským činnostem, postupně od roku 2000 se od jihu k severu ale část vymezená ulicemi Tuřanka, Průmyslová a Těžební stala dějištěm rozsáhlé výstavby průmyslových hal, jejichž další rozvoj zbrzdil jen zájem ochranářů přírody, kteří začali bít na poplach poté, co se obří krabice měly rozrůst i do oblasti bývalé pískovny, jež je významným hnízdištěm hned několika chráněných druhů ptactva. S plochou okolo 200 hektarů patří Černovické terasy i tak k největším českým průmyslovým zónám. V roce 2005, v době, kdy nestála ani polovina současných objektů, získala zóna i formální ocenění pro zónu s největším ekonomickým přínosem.
O návoz cestujících se dosud starají městské autobusy linek čísel 75 a 77 a expresní spoje značené jako E50 a E75, zajištěna je i noční doprava linkou N89. Dopravní podnik města Brna již dříve vytipoval oblast jako vhodnou pro stavbu nové trolejbusové tratě, která by se měla odpojovat ze stávající trolejbusové trati vedené do Slatiny a sousedních Šlapanic. Základem by měla být cca 3 km dlouhá novostavba dvoustopé tratě, jež odbočí z Olomoucké ulice těsně před stávající zastávkou Staré letiště a bude pokračovat ulicemi Těžební, Vlastimila Pecha, Ericha Roučky a Tuřanka k dnešní autobusové konečné Areál Slatina. Dále bude navazovat cca 600 m dlouhé propojení k Řípské ulici s napojením do šlapanické trati. Mimoto má být vytvořeno ještě jedno propojení na šlapanickou trať z ulice Řípské, a to severněji. Má jít o propojku o délce cca 580 m v ulici Švédské valy (tuto ulici dnes využívají autobusy linky č. 75 a noční N89).
Navíc se počítá i s vybudováním nového manipulačního úseku, což je brněnská specialita. Oproti původní studii z roku 2023 má být součásti projektu i trať vedená ulicemi Krejčího a Bedřichovickou s napojením do smyčky sídliště Slatina. V této souvislosti se předpokládá likvidace stávající kontejnerové měnírny ve Slatině a její náhrada novou s vyšším výkonem, přičemž tato měnírna má být výkonově dimenzována i pro možnost vybudování návazného prodloužení ke křižovatce ulic Holzova x Drčkova. Mimoto má vzniknout nová měnírna i v oblasti průmyslové zóny Černovické terasy.
SUDOP Brno má na zhotovení dokumentace pro společné povolení stavby 180 dnů od podpisu smlouvy, do 330 dnů musí získat samotné pravomocné stavební povolení a do 360 předat dokumentaci pro výběr zhotovitele stavby. Od uvedeného harmonogramu se tak odvíjí doba, kdy by mohl DPMB přistoupit k samotnému vypsání výběrového řízení na zhotovitele stavby.
