I když byl v dubnu 1954 stanoven Stavoprojekt generálním projektantem, panoval nadále časový rozpor mezi projektováním, pořízením materiálu a stavbou. Logické by pochopitelně bylo, aby se uvedené činnosti odehrály v daném pořadí, avšak dopravní podniky poučené v minulosti tím, že ČKD Stalingrad nebyla schopna včas dodávat, přistupovaly už od počátku 50. let k tomu, že si objednaly nejprve strojní...
Jak bylo navíc pro emancipující se byrokratický aparát vládnoucí garnitury vlastní, usnesení č. 686/1954 bylo bohužel řešením jen polovičatým, ne-li čtvrtinovým. Onu polovičatost lze spatřovat v tom, že usnesení stanovilo roli generálního projektanta (Stavoprojekt), avšak ČKD Stalingrad v minulosti neměla jen roli generálního projektanta, ale i generálního dodavatele. A toto břímě zahrnující dodávky jednotlivých komponentů a montáží...
Situace, do níž se dopravní podniky na přelomu let 1953 a 1954 dostaly, byla naprosto bezprecedentní a bylo zřejmé, že to může být jedině státní aparát, jenž z pozice správce veškerých výrobních zdrojů bude muset hledat ven cestu ze šlamastiky, kterou sám vytvořil. Po jednání na konci ledna 1954 se tak rozeběhly přípravy na vypracování vládního usnesení, jehož první...
Stav pádivě se zhoršující od roku 1949, kdy došlo k prvnímu významnému narušení výstavby měníren poté, co se začalo s delimitací výrobních a montážních činností v rámci členění ČKD a zřizování nových podniků, narazil na své dno na přelomu let 1953 a 1954, kdy začaly platit podmínky Vyhlášky č. 194 ministerstev těžkého strojírenství, hutního průmyslu a rudných dolů a energetiky,...
Po zákeřné krátké nemoci opustil ráno dne 6. 2. 2024 tento svět pan Jaromír Hinčica. Jeho jméno je v oblasti veřejné dopravy úzce spjato zejména s historií opavských tramvají, jejichž příběh jako první zevrubně zpracoval a z jehož dvoudílného rukopisu z počátku 80. let následně vycházeli všichni další autoři, kteří se do zpracovávání tématu tramvajové dopravy ve slezské metropoli...
Než se dostaneme k problematice v předchozím díle zmíněného rozhodnutí ze strany vybraných ministerstev, dovolíme si vsunout do našeho příběhu ještě jednu dějovou odbočku, která nám bude tu a tam vybublávat v dalších pasážích. Vnímáme proto nutnost předřadit ji před onu klíčovou popisnou část, aby čtenář vstupoval na půdu dalšího poznání obohacen o nezbytná vstupní data v co nejucelenější formě, byť...
V březnu 1952 se kritická situace v oblasti výstavby měníren dostala na pořad jednání na půdě ministerstva vnitra, pod nějž v té době spadaly provozy městské dopravy. Setkání se dne 10. 3. 1952 účastnil i zástupce ČKD Stalingrad, který zdržení výrobních programů dával za vinu především rozčlenění závodu a jeho kompetencí, čímž v podstatě za viníka označil samotný státní aparát, což...
Ve včerejším díle jsme se zaměřili na první poválečná léta. Dnes se podíváme na nesnadnou roli výrobce měnírenské technologie. Výstavba nejen pražských měníren byla svěřována tradičně podniku ČKD (jenž od 1. 1. 1950 užíval název ČKD Stalingrad), který byl zestátněn již v první vlně na základě dekretu prezidenta republiky, tedy v roce 1945. Ono zestátnění ale samo o sobě nevedlo k bezprostřednímu...
Vývoj pražské městské hromadné dopravy se po okupaci „Resttschechei“ v březnu 1939 pozvolna přibržďoval s tím, jak se v důsledku válečné produkce omezovala stavební činnost, což vedlo nakonec až k úplnému zastavení výstavby nových tratí tramvají a trolejbusů, z nichž některé byly ve vysokém stupni přípravy. Jednou z obětí se stala i projektovaná pražská podzemní dráha. Jistou naději na úspěch měly jen...
Měnírny jsou sice pro většinu lidí (včetně fanoušků dopravy) nenápadnými objekty, provoz elektrické veřejné dopravy by se však bez nich nezvládl obejít. Funkcí měnírny je změna proudové soustavy, v případě tramvají a trolejbusů dnes ze střídavé vysokonapěťové sítě 22 kV/50 Hz (historicky se však používaly i jiné napěťové hladiny, například 3 kV či v Mariánských Lázních ještě...
