Solaris Bus & Coach zahájil dodávky nových trolejbusů pro norský Bergen. Elektrickou výzbroj do vozidel dodává Škoda Electric, která zajišťuje finální montáž a zkoušky trolejbusů v Plzni. Bergen si v loňském roce objednal celkem 10 článkových trolejbusů, které mají sloužit na místní jediné trolejbusové trati, která se má dočkat rozšíření.
Bergen snil o trolejbusech již na konci 20. let, nicméně plánování bylo zahájeno až v předválečné době. Po obsazení Norska německou armádou se sice na přípravách dále pracovalo, ale dokončit se podařilo první linku až na počátku roku 1950, kdy byl spuštěn provoz na první trolejbusové lince, jež nahradila někdejší tramvajovou linku číslo 3. Postupně byly elektrifikovány další původně autobusové linky, nicméně na přelomu 60. a 70. let se začalo nad bergenskými trolejbusy smrákat. Stejně jako v řadě dalších (nejen) západních měst se počítalo s postupným útlumem trolejbusového provozu, město ale s likvidací nesouhlasilo. Nezbytným bodem pro záchranu trolejbusů ale bylo získání nových vozidel.
S ohledem na omezený počet producentů v západní Evropě sáhlo město nezvykle po československých trolejbusech Škoda 9 Tr, které byly dodány v roce 1972 (celkem šlo o 20 vozů ev. č. 301 až 320). Lze bez nadsázky říci, že československé trolejbusy pomohly ve své době provoz v Bergenu zachránit, byť na ně po jejich dodání nebylo nahlíženo jako na výstřel moderní techniky. Ačkoli Škodovka provedla úpravy vyžadované norskou stranou, nešlo zapřít, že se technicky jednalo o značně zastaralá vozidla, což si Škoda Ostrov uvědomovala již v roce 1961, když začaly brány závodu opouštět první sériové „devítky“. Na druhou stranu se podařilo vozy 9 Tr v Bergenu v provozu pro jejich jednoduchost i přes vzdálenost do ČSSR udržet po celou dobu plánované životnosti a poslední byly vyřazeny až v roce 1986.
V posledních letech provoz trolejbusů v Bergenu skomíral a několikrát byla řešena jeho budoucnost. V provozu je pouze jediná trasa, na níž však ve smíšeném provozu jezdí autobusy a trolejbusy. Důvod je jednoduchý – v roce 2003 bylo zakoupeno pouze 6 trolejbusů Neoplan N6321, které nemohly pro potřebu 7 km dlouhé linky č. 2 postačovat, a tak se k nim běžně přidávaly i autobusy. To se ještě prohloubilo po roce 2019, kdy byly dva z šesti trolejbusů odstaveny, takže v provozu nadále zůstávaly jen čtyři kusy. Ty by nyní měly být nahrazeny trolejbusy novými z produkce Solarisu. Stejně jako v 70. letech je u nové kapitoly historie trolejbusové dopravy i výrazná česká stopa, protože elektrickou výzbroj dodává Škoda Electric. Nové trolejbusy jsou koncipovány jako parciální, přičemž baterie umožňuje jízdu mimo trolejové vedení na vzdálenost až 11 km. Předpokládá se, že Bergen bude trolejbusy s bateriemi používat v pravidelném provozu, čímž dojde ke zvětšení akčního radiu trolejbusové dopravy. Plánována je i výstavba nového úseku s trolejovým vedením.
Ačkoli původní vizualizace vyobrazovaly trolejbusy pro Bergen jako třídveřové, nakonec bude ve městě sloužit čtyřdveřová varianta, která je pochopitelně uzpůsobena náročným severským podmínkám (dvojité zasklení, zesílená izolace atp.). Zajímavostí jsou vysoce komfortní sedadla pro cestující s bezpečnostními pásy. Nechybí pochopitelně klimatizace, výkonné topení, kamerový systém, systém počítání cestujících, informační systém s LCD monitory v interiéry (2 ks) atp. Pohon trolejbusů zajišťuje jeden asynchronní motor o výkon 250 kW.
Připomeňme, že Bergen je v současné době jediným trolejbusovým provozem v Norsku. V minulosti bychom nalezli trolejbusy ještě v dalších třech městech, ve všech však byly v průběhu 60. let zrušeny (Drammen v roce 1967, Oslo v roce 1968 a Stavanger již v roce 1963). V Bergenu se kromě trolejbusů prosadí také elektrobusy, a to v porovnání s desítou nových trolejbusů od Solarisu o dost výrazněji. Dopravce Keolis si totiž objednal hned 102 elektrobusů z produkce čínského Yutongu, z nichž 88 bude ve 12m verzi a zbylých 14 v patnáctimetrové variantě. Dodávky těchto vozů již rovněž byly zahájeny.