Lipský výrobce kolejových vozidel, společnost HeiterBlick, zahájila dodávky nových vozů městské rychlodráhy (tzv. Stadtbahnu) do Bielefeldu v Severním Porýní-Vestfálsku. Celkem bude dodáno 24 nových vozů z rodiny Vamos, které doplní flotilu již dříve dodaných vozů identického jména, jež byly zařazeny do provozu v letech 2011 a 2012.
Přes úvahy o vybudování rychlých tramvají i na našem území (v Praze, Brně, Ostravě či v Plzni) se u nás žádným typickým Stadtbahnem svézt nemůžeme. V někdejším západním Německu oproti tomu několik takových systémů na pomezí mezi klasickou tramvají a metrem vzniklo. Jedním z měst, kde je možné tento pro nás nezvyklý styl řešení městské kolejové dopravy obdivovat, je i Bielefeld, v němž dnes žije okolo 325 000 obyvatel.
Bielefeld původně provozoval klasickou tramvajovou síť o rozchodu 1 000 mm, na níž byl provoz zahájen v roce 1900. Po druhé světové válce se podobně jako v řadě dalších německých měst řešila budoucnost místního tramvajového provozu. Namísto zrušení tramvají byla v 60. letech upřednostněna varianta jejich zahloubení do podzemí v centrální části města a postupná přestavba na městskou rychlodráhu, tedy Stadtbahn. Zachován přitom zůstal rozchod 1 000 mm, aby bylo možné přechod z klasických tramvají na ty rychlé provádět skutečně po etapách. Výsledkem bylo, že celá stavba hlavního jádra systému (tj. tunelového komplexu pod centrem) trvala dlouhých 23 let – od roku 1969 až do roku 1992. První tunelový úsek o délce 250 m byl sice do provozu uveden již v roce 1971, výstavba zbylé části systému se ale poněkud protáhla. I proto si město vysloužilo mezi lidmi posměšný slogan: „Bielefeld – příjemné staveniště v Teutoburském lese“, což nejlépe odráželo vzhled centra města po dobu takřka čtvrt století.
Dobře patrné rozšíření vozové skříně u vozidel Vamos (GTZ8-B). (zdroj: Wikipedia.org)
Jelikož původní tramvaje Düwag GT8 do podzemních úseků nemohly, začal dopravce nakupovat již od konce 70. let vozidla uzpůsobená pro provoz na síti Stadtbahnu. Vozidla z produkce Düwagu řady M byla dodávána až do roku 1999. Další nové vozy již dodala firma HeiterBlick z Lipska společně s firmou Vossloh Kiepe (dnes Kiepe Electric), které uspěly v rámci konsorcia ve výběrovém řízení na dodání celkem 16 vozů s opcí na dalších až 25 kusů. Šestnáctka vozů obchodního jména Vamos (typ GTZ8-B) byla dodána v letech 2011 a 2012. V prosince 2017 poté dopravce moBiel využil krátce před vypršením termínu zmíněnou opci a objednal si 24 dalších vozů v prakticky identickém provedení.
Vozidla jsou řešena jako úzkokolejná o délce 35 m. V provozu se objevují ve dvouvozových soupravách. Spodní část vozů je zúžena na 2,30 m, neboť infrastruktura bielefeldského Stadtbahnu byla dělána s ohledem na tehdy běžnou šířku vozů 2,2/2,3 m. V úrovni nad nástupní hranou se však vozová skříň vozů Vamos rozšiřuje, a to na 2,65 m. Tím se podařilo docílit podstatného navýšení kapacity vozidel.
Vozům Düwag M8C z 80. let po dokončení dodávek vozidel Vamos (nejpozději na konci roku 2022) odzvoní. (zdroj: Wikipedia.org; foto: zefram)
První z 24 objednaných vozů (celková hodnota kontraktu je cca 95 mil. €; tj. přibližně 2,45 mld. Kč) byl do Bielefeldu dodán večer dne 3. 12. 2020 a následující den došlo na nádvoří vozovny Sieker k jeho vykládce. Přeprava z Lipska byla zajištěna na silničním trajleru společnosti Universal Transport. Další dodávky by měly následovat v tempu přibližně jednoho vozidla měsíčně, takže celá dodávka by měla být dokončena do konce roku 2022. Ve vozovém parku nahradí nové vozy zbývající vozidla M8C z let 1982 až 1987, kterých má dopravce k dispozici rovněž 24.
Od původních vozů Vamos (GTZ8-B) z let 2011 a 2012 se liší ty nové na první pohled jen minimálně, byť technické inovace se pochopitelně odehrály (vozidla například disponují novým statickým měničem a úprav se dočkalo také stanoviště řidiče). S ohledem na to, že jsou postupně přizpůsobována nástupiště pouze pro provoz vysokopodlažních vozů, bylo možné objednat část z nově dodávaných vozidel (18 z 24 kusů) již bez výklopných schůdků.
