Italské město Pisa zná díky místní románské šikmé věži prakticky každý. Toskánské město, v němž dnes žije okolo 90 000 obyvatel, se musí v oblasti veřejné dopravy spoléhat na služby autobusů. V minulosti tomu to tak ale vždy nebylo a odlišná by mohla být i budoucnost. Vedení města totiž schválilo plán na výstavbu nové tramvajové linky.
Tramvaje v Pise již v minulosti jezdily. Už v roce 1892 byl zahájen provoz parní tramvaje spojující Pisu s pobřežím (Marina di Pisa). Ačkoli se používalo pro 13 km dlouhou dráhu pojmenování tramvaj, šlo spíše o místní dráhu, která byla v roce 1932 nahrazena souběžně vedenou elektrickou železnicí. Podobně byla jako tramvaj označována i dráhy Pisa – Pontedera (zprovozněná dokonce již v roce 1882 a mající délku téměř 26 km). Také v tomto případě byl provoz zajišťován po celou dobu parními lokomotivami, byť existovalo několik plánu na elektrifikaci tratě, která nakonec byla v roce 1953 zrušena. Přímo v Pise ale existovala i klasická městská tramvajová síť.
O její stavbě bylo rozhodnuto na úrovni města v roce 1909 s tím, že koncese na provoz byla svěřena společnosti, která již předtím zajistila elektrifikaci města. Samotný povoz tramvají na prvních dvou linkách byl zahájen dne 25. 1. 1912, přičemž pro provoz bylo dodáno 8 motorových a 3 otevřené vlečné vozy z produkce Siemensu. Na konci 20. let se tramvajová síť dočkala prodloužení. Protaženy byly obě stávající linky a přibyla ještě třetí linka, což vyžadovalo pořízení nových vozidel. Společnost Ansaldo tak v roce 1928 dodala dalších 8 tramvají a k nim 6 uzavřených vlečných vozů. Tím ale rozvoj tramvají ve městě skončil.
V roce 1943 bylo město vystaveno spojeneckému náletu, který vedl k poškození velké části zařízení tramvajového provozu. Na rozdíl od řady jiných měst, kde bombardování bylo posledním hřebíčkem do rakve tramvajových provozu, bylo v případě Pisy rozhodnuto, že se provoz obnoví a tratě rekonstruují. I tak byl ale zachováván původní charakter tratí, který byl dán uličkami města, kterými vozy elektrické dráhy jezdily (převládaly tak jednokolejné úseky s oblouky o malém poloměru). Sotva se v roce 1948 podařilo rekonstrukci dokončit, přišlo rozhodnutí o náhradě tramvají trolejbusy. Ty vyjely do ulic města v lednu 1952 a do července 1953 nahradily celou původní tramvajovou síť (poslední tramvaj však dojezdila již o rok dříve – v červenci 1952). Trolejbusy se ale ve městě neudržely příliš dlouho a ulice města opustily již v roce 1968.
Nyní by Pisa ráda tramvaje do svých ulic zase vrátila. Město již dříve nechalo realizovat studii proveditelnosti, která byla odsouhlasena dne 11. 8. 2020 vedením města. Nyní se má přistoupit k dalším fázím projektování a k přípravě vybudování nové tramvajové trati o délce 4,4 km, která by měla spojit hlavní nádraží s komplexem nemocnice (Ospedale di Cisanello). Hlavní slovo bude mít nyní centrální vláda, která projekty nových systémů veřejné dopravy z centrálního rozpočtu dotuje. Předpokládá se, že rozhodnutí ministerstva pro infrastrukturu a dopravu by mělo padnout počátkem ledna 2021.
Linka má mít celkem 13 zastávek, náklady na její vybudování jsou odhadovány na 125 mil. €. Práce by měly být dle představ města dokončeny do 770 dnů od zahájení stavby.