Italská vláda schválila podporu ve výši 4,7 mld. € (zhruba 120 mld. Kč) na budování infrastruktury metra a tramvajových tratí v pěti městech. Prostředky poputují do Milána, Neapole, Turína, Janova a Říma.
Největší balík finančních prostředků získá metropole Řím, v níž byly v jako jediné podpořeny jak projekty metra, tak tramvají. 610 mil. € (cca 15,6 mld. Kč) má posloužit pro dokončení stanice Piazza Venezia na trase C římského metra. Ta je nejmladší linkou římského metra, její první úsek byl uveden do provozu teprve roce 2014. Od dnešní konečné stanice San Giovanni, jež je zároveň přestupní na linku A, už probíhá stavba směrem ke Koloseu (kde vznikne další přestupní stanice, tentokrát s linkou B) s plánovaným ukončením na Piazza Venezia (konečná je obvykle označována též jen jako Venezia). Úsek o délce 4 km vede pod pozůstatky slavné antické památky Forum Romanum, což pochopitelně práce na této části trasy metra značně prodražuje. Konečná Piazza Venezia (potažmo Venezia) by měla plnit roli ukončení jen dočasně, neboť trať je dále plánována směrem na konečnou Piazzale Clodio (o další 4 km dále na druhý břeh Tibery), přičemž na vybudování tohoto úseku byla odklepnuta podpora dalších 990 mil. € (odhadem 25,2 mld. Kč).
V případě tramvají, jež jsou v Římě dlouhodobě podfinancované a zejména starší vozy jsou mnohdy provozovány ve stavu, který si našinec spojuje spíše se zážitky návštěv zemí východní Evropy, bylo ze státních peněz alokováno 173 mil. € (zhruba 4,4 mld. Kč) na vybudování zcela nové tramvajové linky číslo 1. Ta by měla mít délku 8 km a spojit centrální železniční stanici Roma Termini s Vatikánem (mimo jeho území), před nímž se bude dělit. Trať bude na vybraných místech napojena na stávající tramvajovou síť a nabídne i několik přestupních bodů na metro (včetně zmíněné stanice Piazza Venezia na lince C). Jedna z větví má být napojena u Vatikánu na současnou konečnou tramvaje linky číslo 19, další má nástupce někdejšího Papežského státu obepínat z opačné strany a směřovat až do čtvrti Aurelio. V úseku za Vatikánem směrem ke konečné má být vybudováno nové tramvajové depo.
Autobus Mercedes-Benz Citaro projíždí kolem budované stanice metra linky C v Římě u Kolosea. V pozadí jde vidět speciální zajištění antických památek někdejšího Forum Romanum. (foto: Libor Hinčica)
Druhým největším příjemcem státních peněz bude Turín. Ten by měl obdržet 1 mld. € (cca 25,5 mld. Kč) na výstavbu metra linky 2 v úseku Novara – Politecnico. Je to již druhý balík peněz, které Turín získal na stavbu této trasy metra (v roce 2019 bylo městu přiklepnuto 828 mil. €/21,1 mld. Kč na stavbu úseku Novara – Rebaudengo), avšak se stavbou se zatím stále nezačalo a v současné době je předpokládáno, že k jejímu zahájení dojde až v roce 2024, přičemž první provozní úsek by měl být uveden do provozu v roce 2028. Připomeňme, že v současné době je v Turíně v provozu pouze jedna linka lehkého metra (systém VAL), jež byla do provozu uvedena v roce 2006.
Hned tři projekty budou podpořeny z italské pokladnice v Miláně. Hlavní město Lombardie obdrží prostředky v celkové výši 722 mld. € (cca 18,4 mld. Kč). Z toho částka 180 mil. € (zhruba 4,6 mld. Kč) má putovat na prodloužení jedné z větví linky metra M1 západním směrem (úsek Bisceglie – Baggio) o délce 3,3 km, přičemž i na tento projekt se podařilo získat finanční injekci již v listopadu 2019 (tehdy šlo o částku 210 mil. €/5,4 mld. Kč). 122 mil. € (přibližně 3,1 mld. Kč) má putovat na rozšíření depa Gallaratese na trase M1, nejvyšší podpora ve výši 420 mil. € (cca 10,7 mld. Kč) je určena pro zcela novou linku metra M4 v úseku Linate Aeroporto – Segrate, která by v prvním úseku o délce 2,5 km měla zahrnovat prozatím pouze obě koncové stanice. Otevření letištní linky (jež má být později dále prodlužována) je plánováno na rok 2026.
Neapol by měla získat 795 mil. € (cca 20,3 mld. Kč) na výstavbu prvních dvou úseků nové trasy metra č. 10. V Neapoli v současné době existují dvě linky metra čísel 1 a 6. Zdánlivě nelogické číslování je dáno skutečností, že trasy metra jsou začleněny do širší sítě příměstské železniční dopravy. Nová trasa metra č. 10 má spojovat centrum města s nádražím vysokorychlostní železnice Afragola. Počítá se zde s užitím lehkého metra s automatickým provozem. Celková délka po dokončení má být 13 km, přičemž metro bude zasahovat i do katastru sousedních obcí.
Poslední město, které dosáhne na štědrou podporu od centrální vlády, je Janov. Ten dostane celkem 419 mil. € (okolo 10,7 mld. Kč), přičemž menší část této sumy – 21 mil. €/535,5 mil. Kč – je určena na prodloužení stávající trasy metra (číslo 1) o úsek Brin – Canepari. První úsek metra v Janově byl uveden do provozu v roce 1990 a měl pouhých 2,5 km. Další prodloužení sice bylo do provozu uvedeno už v roce 1992, avšak bylo na dlouho poslední a mělo jenom 500 m. Teprve v období let 2003 až 2012 se dařilo uvádět do provozu další úseky, i tak má ale dnes metro v Janově jen 7 km a osm stanic. Od roku 2020 se pracuje na budování prodloužení na obou stávajících koncích, z nichž jedno zahrnuje i nyní podpořený úsek Brin – Canepari o délce cca 750 m, přičemž stejně jako v případě Milána či Turína platí, že státními penězovody připutovaly peníze na podporu této stavby již v minulosti. Podstatně větší část finančních prostředků – 398 mil. €/10,15 mld. Kč – poslala vláda do Janova na výstavbu druhé trasy metra. Ta má spojovat Brignole s konečnou Molassana, přičemž se má jednat fakticky o nadzemku, z čehož vyplývá i dříve hojně využívaný název projektu Skytram. V plánu je výstavba 6,5 km dlouhé trasy s 8 stanicemi.
