Bývalé vojenské letiště Hradčany u obce Ralsko přivítalo v sobotu 4. 9. 2021 již třetí ročník srazu majitelů autobusů Karosa řady 700. Celkem se zde sešlo 20 reprezentantů této typové řady, celkový počet vozidel byl ale vyšší.
Akce pořádaná „Spolkem majitelů historických autobusů Ústí nad Labem“ vznikla v roce 2019 jako reakce na diskuze o tom, zda je autobus Karosa řady 700 (lhostejno v jakém provedení) již historickým autobusem, či nikoli, a to ve vztahu k účasti majitelů těchto vozidel na jiné akci autobusových veteránů.
Na letišti se v omezené míře představili i někteří předchůdci „sedmistovek“, jako třeba tento vůz Škoda 706 RTO LUX z roku 1967. (foto: Honza Tran)
Legendární „hranaté karosy“ byly do výroby zavedeny v roce 1981 a udržely se v ní až do roku 1997 (včetně odvozené verze 800 pro státy bývalého SSSR). Výrobní linku vysokomýtského závodu opustilo v uvedeném období více než 37 000 vozidel v městském, linkovém a dálkovém provedení, k dispozici byla také článková varianta v městské a linkové verzi (ani jedna však na letošním srazu v Ralsku zastoupena nebyla) a vznikla také celá řada speciálů.
Ex-plzeňská Karosa B 732 (ex-ev. č. 420) byla po vyřazení koupena společností 4RAIL, jež na voze provedla opravu s cílem dalšího prodeje do východní Evropy. Z plánované akce ale nakonec sešlo a vůz v netradičním lakování našel místo u soukromého majitele. V pozadí, ač to tak na první pohled nemusí vypadat, stojí rovněž autobus řady 700, avšak po modernizaci. K němu se vrátíme ještě samostatnou fotografií. (foto: Honza Tran)
Na první sraz v roce 2019 dorazilo celkem 17 autobusů, letos jich bylo už 39. Kromě „sedmistovek“ se zde však objevili také zástupci dalších typů – k vidění tak byly například autobusy Karosa nástupnické řady 900, či nejstarší nízkopodlažní autobusy Karosa Renault Citybus, potažmo Irisbus Agora 18M. Vedle soukromých vlastníků, pro něž je sraz prioritně určen, se svými vozidly pochlubili také někteří dopravci, jmenovitě ČSAD Liberec a BusLine.
Speciály byly mj. zastoupeny verzí, která sloužila pro potřeby vězeňské služby. Autobus Karosa C 734.1346 na obrázku patří mezi vozy z posledních sérií karos řady 700 pro české zákazníky – Vězeňská služba ČR si jej převzala až v roce 1996. Dlouhá léta bylo možné vůz potkávat u zdi pankrácké věznice. (foto: Honza Tran)
Přestože akce, jejíž pořádání připadá na první sobotu v září (příští ročník by se tedy měl uskutečnit 3. 9. 2022), láká velké množství fanoušků dopravy, je určena hlavně pro vlastníky vozidel a výměnu zkušeností mezi nimi (z toho vyplývá také absence odpovídajícího zázemí pro návštěvníky). Několikrát během dne jsou však pořádány také okruhy s vozidly okolo letiště a letos vyjel před závěrem celého setkání celý konvoj i na trasu do nedaleké Mimoně. Kromě autobusů se tohoto konvoje a vůbec celého sobotního setkání účastnily také nákladní automobily. Letošní ročník byl totiž z hlediska účasti vozů poněkud rozvolněn a účastnit se mohli majitelé prakticky všech vozů české a československé provenience s hmotnostní nad 3,5 tuny. K vidění tak byly i nákladní automobily Liaz či Tatra. V součtu s autobusy tak bylo na ploše letiště 51 přihlášených vozidel srazu.
Chybět nemohl pochopitelně ani nejtypičtější reprezentant – bílo-modrá Karosa C 734. Zde je konkrétně k vidění vůz z roku 1990 a i přes logo ČSAD na bočnici jde o vůz, který ve skutečnosti v linkové dopravě u nás nesloužil. Jeho původním vlastníkem totiž byla Československá armáda, později Armáda ČR. Právě armádní vozy, povětšinou s malým nájezdem a dobře opečovávané, se staly mezi zájemci o koupi historického autobusu populární. Ostatně i vůz na snímku je vskutku krasavec. (foto: Honza Tran)
Jistě zajímavým vozidlem na ralské ploše byl i poněkud českou dopravní historiografií opomíjený autobus postavený na podvozku Avie. Pro vozy s hranatou nástavbou pro přepravu cestujících se používalo označení SPO (skříňový přepravník osob) a přezdívka Aviabus. (foto: Honza Tran)
I toto je „sedmistovka“. Luxusní autobusy Karosa LC 757 byly známější pod označením Karosa HD12. V letech 1992 až 1996 jich bylo vyrobeno pouze 76 kusů, přičemž na fotografii se sluní kus s výrobním číslem 61 z roku 1996 dodaný jako nový do Českého svazu tělesné výchovy. Nástupce v podobě lehce upraveného modelu LC 957 byl ještě méně úspěšný a výrobu do roku 1999 opustilo pouze 19 kusů. (foto: Honza Tran)
I když se to tak na první pohled nemusí jevit, také toto je autobus Karosa řady 700. Jde o vůz B 732, jenž byl v roce 2003 modernizován ve společnosti ZLINER za využití čel z modernější řady 950 a dodán do ČSAD Střední Čechy. Zde vydržel v běžném provozu do roku 2015 (poslední rok pod číslem 8028), kdy byl přeřazen mezi služební vozy a v roce 2019 konečně odprodán současnému majiteli. (foto: Honza Tran)
Jednou z „lahůdek“ byl i tento na první pohled možná obyčejný vůz Karosa C 734 z roku 1993 ve žluto-bílém zbarvení typickém spíše pro zájezdové vozy. Jak je ale ze zadního zaslepeného okna patrné, nejde o obyčejnou „sedmistovku“, ale vůz upravený na pojízdnou ambulanci, a to hned po svém vyrobení v roce 1993. Autobus v nezvyklé úpravě převzala Armáda ČR. (foto: Honza Tran)
Kromě vozů Karosa řady 700 se na ploše letiště a v konvoji do Mimoně objevilo i několik vozů řady 900, mj. byl speciálně pro potřeby akce znovuzprovozněný vůz Karosa B 961E od ČSAD Liberec. Autobus vyrobený v roce 2005 sloužil až do roku 2019 u DP Karlovy Vary pod č. 386. (foto: Honza Tran)
Liberecká ČSAD se prezentovala také nízkopodlažním kloubovým autobusem Citybus 18M, jenž dopravce převzal v letošním roce z DP města Hradce Králové (ex-ev. č. 269). Dva původem hradecké vozy jsou využívány při výlukách železniční dopravy. Nedávno například zajišťovaly mezistátní dopravu do německé Žitavy (Zittau). (foto: Honza Tran)
Design autobusů Karosa řady 700 se uplatnil i na speciálech z produkce Liazu, například na trolejových věžkách, jako je i tato původem z DP hl. m. Prahy. (foto: Honza Tran)
Tento nádherný zájezdový vůz LC 736.20 z roku 1987 bychom nalezli ve sbírkách dopravce BusLine. Luxusnější varianta dálkového provedení byla vyráběna až do roku 1997, patřila ale vzhledem k vyšší pořizovací ceně mezi ty méně početné. Celkem mělo opustit výrobu jen 1 718 vozů různých podtypů, a to včetně prototypů ze závěru 70. let. (foto: Honza Tran)
Další netradiční provedení autobusu Karosa řady 700, zde tedy konkrétně úpravu typu C 734 z roku 1992, reprezentuje tento Rotelbus v soukromých sbírkách. Ze čtyř vyrobených vozů značených jako C 734.20 HL existují dodnes všechny kusy. (foto: Honza Tran)
Připomínkou na původní provedení pražských vozů Karosa řady 900 s šedým nárazníkem a výrazným polepem vyjadřujícím příslušnost daného vozu ke garáži byl ex-pražský vůz ev. č. 7353 typu Karosa B 931 z roku 1996, jenž sloužil v pražské MHD do roku 2014. Pronásledován je na snímku ex-ostravským vozem Karosa B 952 (ex-ev. č. 6561), jemuž se „na zadek“ lepí ex-pardubický Citybus ev. č. 164. (foto: Honza Tran)
Za Citybusem na předchozím obrázku pak můžeme vidět ještě jednoho z předchůdců „sedmistovek“, jehož si zde představíme už samostatně – vůz Karosa ŠD 11, jenž se ozdobou podobných srazů stal po roce 2019, kdy byla dokončena jeho dlouhotrvající oprava. (foto: Honza Tran)
Fotografické putování ukončíme snímkem vozu Karosa C 734.00 z roku 1982, jenž rovněž sloužil původně pro potřeby armády. Závěrem je nutné smeknout poklonu každému, kdo se do podobných dobrodružství, jako je zachovávání historických vozidel, pouští. Velká část zde na představených vozidel je vlastněna soukromými osobami, které se v rámci svých možností snaží uchovat kousek české a československé strojírenské historie, přičemž investují nemalé prostředky a čas do toho, aby jejich autobusy byly skutečnými perlami podobných srazů. Tahle aktivita si prostě zaslouží obdiv. (foto: Honza Tran)
