Budapešťský DP podepsal smlouvu na dodání 31 tramvají Urbos 3 z produkce španělského CAFu. Připojení podpisů pod dílčí kupní smlouvou znamená završení kontraktu z března 2014, který původně poskytoval dodavateli z Pyrenejského poloostrova jistotu dodání jen 37 vozů.
První opce byla využita ještě v roce 2014 a zahrnovala 10 vozů, další byla uplatněna v lednu 2018 a pod Gellértův vrch připutovalo na základě ní mezi lety 2019 až 2021 dalších 26 tramvají, čímž se počet Urbosů vyšplhal na 73 (z toho 17 bylo devítičlánkových o délce 55,9 m a 56 pětičlánkových o délce cca 32 m). Pak se ovšem soukolí obnovy vozového parku tramvají zadrhlo, protože Budapešť neměla na jejich nákup finanční prostředky. Ostatně už předešlé nákupy se neobešly bez přisátí na vemeno evropských i státních peněz – v případě objednávky na šestadvacet vozů z roku 2018 musel například budapešťský DP ze svých zdrojů zaplatit pouhé 1 % kupní ceny.
Již v roce 2019 získalo město příslib na vládní úrovni ohledně budoucího kofinancování tramvají za využití prostředků EU, jenomže stát zde porcoval medvěda, který ještě čile běhal po lesích a nikdo netušil, zda do Panonské nížiny vůbec kdy zabloudí – jinými slovy, zda EU peníze do země trpící od Trianonské mírové smlouvy komplexem méněcennosti, který artikuluje laciným šovinismem svých reprezentantů, pošle, anebo financování přiškrtí. Nakonec sice politika střídavého vydírání a objímání bruselské penězovody přivedla až do neorenesančnímu paláce Országházu (tj. maďarského parlamentu) na nábřeží Dunaje, Budapešť samotná ale musela ještě čekat, zda bude slib o poskytnutí financí na nákup tramvají skutečně naplněn.
Dlouhé čekání znervózňovalo CAF, který měl zájem v dodávkách tramvají pro Budapešť pokračovat. Už v roce 2021 přišel dokonce s nabídkou, že pokud Budapešť objedná všech 51 tramvají, poskytne městu na jejich nákup slevu. Nabízet slevu nemajetnému ovšem nemá valný smysl – kdo nemá peníze, si stejně nic nekoupí.
Mezitím se kvapem blížil termín, do kdy bylo možné opci nejpozději uplatnit. Jak se listy kalendáře postupně přetáčely, kývl CAF nakonec na to, že původní nejzazší lhůtu za stejných smluvních podmínek prodlouží do 17. 11. 2022, přičemž opět zopakoval svou nabídku slevy při jednorázové objednávce všech 51 tramvají. Město ovšem nakonec získalo do stanoveného termínu peníze jen na 20 pětičlánkových tramvají a magistrát posvětil jejich financování až 26. 10. 2022. I dílčí objednávka ale přiměla CAF, aby ještě jednou souhlasil s prodloužením termínu na využití zbylé části opce na 31 vozů (z toho pěti devítičlánkových), tentokrát do 18. 3. 2023.
Rozběhla se tak další kola jednání mezi magistrátem na straně jedné a vládními reprezentanty na straně druhé. Teprve na večerním jednání vlády dne 23. 2. 2023, což byl vůbec poslední termín, který přicházel s ohledem na nezbytné procedury v úvahu, nakonec vláda spolufinancování z prostředků EU odhlasovala, přičemž se přihlásila nejen k pokrytí nákupu oněch 31 tramvají, ale i zpětně ke dvacítce vozů objednané na podzim loňského roku. Z operačního programu rozvoje integrované dopravy má na pořízení španělských tramvají připutovat 54,148 mld. forintů (cca 3,31 mld. Kč). Dodávky tramvají z odvolávky učiněné na podzim mají začít od září 2024, nyní přiobjednaných 31 tramvají má pak plynule navazovat od roku 2025.
Přestože je v ceně tramvají zohledněna inflace, jde o inflaci průměrnou pro EU, což sice v loňském roce znamenalo na evropské poměry vysokou hodnotu 10,4 %, oproti inflaci v Maďarsku, která byla v rámci EU ze všech zemí nejvyšší, konkrétně 25 %, jde o nárůst příznivý. Právě vědomí relativně nízké pořizovací ceny (jeden pětičlánkový vůz by měl vycházet na částku okolo 50 mil. Kč) se stalo nejdůležitějším agregátem ve strojovně rozhodování o využití opce na pořízení všech tramvají, které bylo možné z původní smlouvy vůbec nárokovat.
