Italská společnost IIA (Industria Italiana Autobus), jež vyrábí autobusy značky Menarinibus, má od 19. 6. 2024 nového vlastníka, který na počátku srpna oznámil, že hodlá uzavřít jeden z dvojice výrobních závodů, jež nedávno převzal, konkrétně ten ve městě Boloňa.
Navzdory protestům zaměstnanců, kteří nesouhlasili s převedením vlastnických podílů státních podniků na Seri Industrial SpA s odůvodněním, že společnost nemá zkušenosti s restrukturalizací takto velkých podniků, se trojice největších akcionářů IIA dohodla v červnu 2024 na předání většiny akcií právě této firmě, která byla stejně jediným vážným zájemcem. Z IIA se tak vedle italského státu, který držel prostřednictvím vládní agentury Invitalia a společnosti Leonardo SpA v součtu 71,41 %, stáhl také turecký výrobce Karsan, jenž vlastnil zbylých 28,59 %. Nový vlastník získal s ohledem na tristní stav společnosti, která se držela nad vodou jen díky pumpování peněz ze státní pokladnice, 98 % všech akcií v podstatě zadarmo (resp. výměnou za sanování nakupených dluhů). Stát si prostřednictvím své vládní agentury Invitalia podržel nadále jen symbolická dvě procenta.
Dne 2. 8. 2024 Seri Industrial SpA oznámila, že v rámci nezbytné restrukturalizace skomírajícího podniku přistoupí od 16. 9. 2024 k uzavření závodu v Boloni s tím, že 77 pracovníkům bylo nabídnuto působení ve druhé montovně společnosti v průmyslové zóně Valle Ufita u vesnice Flumeri. Ta se ovšem nachází přibližně o 500 km jižněji (cca 70 km východně od Neapole), což není právě v dojezdové vzdálenosti.
Na prohlášení zareagovali pracovníci okamžitě vyhlášením stávky, což vedlo ke hbité reakci italské vlády. Ta případný přesun pracovníků IIA a uzavření závodu ještě tentýž den zarazila s tím, že celou věc projednání na zvláštní schůzi, jež byla svolána na 2. 9. 2024.
Ačkoli Seri Industrial je nyní většinovým vlastníkem, bude se přezkoumávat, zda vyhlášením konce produkce v Boloni neporušila společnost dohody, které jí umožnily IIA ovládnout. Seri Industrial se totiž měla zavázat jak k udržení současného počtu zaměstnanců, tak k tomu, že se nezbaví společnosti jako celku ani významných výrobních aktiv. Obavy panovaly svého času především ve věci možného majetkového propojení s čínskými investory, neboť o IIA měla mít prostřednictvím akciového provázání zájem také čínská CCIG (ta vznikla v roce 2016 vydělením ze známějšího strojírenského gigantu CRRC), k čemuž nakonec nedošlo, byť Seri Industrial hodlá nejspíše tak jako tak na vývoji a prodeji nových vozidel s CCIG spolupracovat.
Na druhé straně současná velikost IIA je vzhledem k nízké produkci naddimenzovaná a firma bez zásahů do nákladů nemá šanci na přežití. Představy odborových předáků, že se náhle podaří získat zakázky na stovky vozidel a vyšvihnout se zpět na výsluní, jsou zcela iluzorní, a tak se podbízí otázka, jak by vlastně měla IIA pod novým vlastníkem fungovat, pakliže jí bude politicky zabráněno v nezbytné restrukturalizaci.
