Rada hlavního města Prahy (RHMP) schválila dne 25. 4. 2022 investiční záměry počítající s elektrifikací dalších čtyřech autobusových linek za využití parciálních trolejbusů. Navíc byl schválen i záměr vybudování jedné tramvajové tratě, jež má propojit Motol s Vypichem. Celkové náklady jsou odhadovány na 1,78 mld. Kč.
Plán na snížení počtu dieselových autobusů výměnou za parciální trolejbusy v rámci české metropole došel do dalšího stádia. Elektrifikace autobusové linky č. 140 (Palmovka – Sídliště Čakovice – Miškovice) je již v plném proudu, v příštím roce lze očekávat zahájení prací na elektrifikaci linky č. 119 (Nádraží Veleslavím – Letiště/Terminál 1), elektrifikace autobusové linky č. 131 (Hradčanská – Bořislavka) je plánována na rok 2024, podobně jako v případě linek č. 137 (Na Knížecí – Malá Ohrada), 176 (Karlovo náměstí – Stadion Strahov) a 191 (Na Knížecí – Letiště/Terminál 1). Přípravné práce již probíhají také na projektu linky č. 201 (Nádraží Holešovice – Černý Most). K těmto 7 linkám by se měly přidat další čtyři, a sice 142 (Nové Butovice – Velká Ohrada), 225 (Velká Ohrada – Nové Vokovice), 174 (Vypich – Nádraží Řeporyje) a 184 (Vypich – Velká Ohrada).
Rozhodnutí Rady hlavního města Prahy otevírá možnost pražskému DP začít s projektovou přípravou. Pokud se podaří všechny projekty dotáhnout do konce, stane se Praha patrně druhým největším provozovatelem trolejbusové dopravy v České republice (po Brnu). Město plánuje, že výstavba trolejbusových tratí bude koordinována s výstavbou plánovaných tramvajových investic. Kromě trati Motol – Vypich, jejíž příprava byla rovněž schválena, jde i o synergii s prodloužením tramvajové trati Divoká Šárka – Dědinská. Na realizaci ambiciózních plánů v oblasti tramvajové a trolejbusové dopravy by město rádo získalo prostředky z dostupných fondů EU, především z Operačního programu Doprava III, popř. z tzv. Modernizačního fondu.
V případě všech pražských trolejbusových linek se počítá s využitím technologie parciálních trolejbusů, tedy vozidel, které mohou část trasy absolvovat na baterie a část pod trolejí. Vybudovaná infrastruktura u čtyř nyní nově navrhovaných linek by se měla částečně prolínat. V případě linek č. 174 a 184 se počítá s vybudováním trolejového vedení v následujících úsecích:
- Kukulova (od křižovatky Bělohorské a Kukulovy ulice) – Šafránkova – Nárožní
- Šafránkova – Nové Butovice
- Amforová – Náměstí U Lva
- Nabíjecí trolej v obratišti Velká Ohrada
Detailní provedení vyplyne až z projekčních prací a provedení energetických výpočtů. V úseku Vypich – Šafránkova bude nabíjecí infrastruktura sdílená oběma linkami, navíc dojde i k využití infrastruktury připravené v rámci projektu linek č. 142 a 225. Předpokládá se, že v oblasti Motola bude nutné vybudovat novou měnírnu a rozšířit bude zapotřebí stávající tramvajovou měnírnu na Břevnově. Současně by měly být použity pro napájení i měnírny Nové Butovice a Stodůlky, jež jsou zahrnuty do plánů na elektrifikaci zbylých dvou linek č. 142 a 225. U nich by mělo být vybudováno trolejové vedení v úsecích:
- Nádraží Ruzyně – Reinerova
- Bílý Beránek – Stodůlky – Luka – Píškova
- Píškova – Nové Butovice (včetně nabíjecích stop v terminálu Nové Butovice)
- Rozšíření infrastruktury pro nabíjení v garážích Řepy.
Mimo zmíněné měnírny Nové Butovice a Stodůlky by měly být využity pro napájení linek č. 142 a 225 měnírna Dědina, která vznikne v souvislosti se stavbou tramvajové tratě, a měnírna v garážích Řepy, jejíž výstavba bude součástí elektrifikace letištní linky č. 119. Investiční náklady na elektrifikaci linek 174 a 184 jsou odhadovány na 310 mil. Kč, v případě linek 142 a 225 jde o 600 mil. Kč. Realizace se předpokládá v letech 2026 a 2027.
Trolejbusy se mají realizací záměru dostat do míst, kde byly průběžně v nejrůznějších studiích navrhovány již od počátku 80. let. Ačkoli nejprve nebyla oblast jihozápadního a západního města vnímána pro rozvoj trolejbusů jako prioritní (důvodem byla především nedokončená výstavba obytných celků v dotčené oblasti), „Studie celoplošné obsluhy Prahy trolejbusovou dopravou“ z roku 1989 (a aktualizovaná v roce 1991) už s výstavbou v oblasti Butovic počítala, přičemž první tratě zde měly vzniknout v letech 1996 až 2000. Plány na vybudování sítě trolejbusů v Praze však byly po roce 1991 poněkud nečekaně pohřbeny (byť je město i vedení DP stihlo předtím schválit), a to zejména kvůli nedostatku finančních prostředků, který na počátku 90. let zmrazil většinu připravovaných dopravních staveb ve městě (v roce 1991 se například počítalo s tím, že v roce 2005 již bude hotov úsek metra D Náměstí Míru – Vysočanská, čemuž se měly projekty trolejbusových tratí přizpůsobovat).
Vedle trolejbusových tratí by měla vzniknout i jedna nová tramvajová, a to rovněž v horizontu po roce 2026. Za 850 mil. Kč by mělo vzniknout propojení o délce 2,2 km vedené v Kukulově ulici, čímž dojde k propojení tratí v Plzeňské a Bělohorské ulici.