Primátor Severodoněcku (ukrajinsky Сєвєродонецьк, Sjevjerodonec’k), Sergej Gajdaj, se minulý týden pochlubil snímky prvního parciálního trolejbusu, který jím vedené město získalo. Jedná se zároveň o příchod prvního nového trolejbusu po zhruba 10 letech. Ve výrobě jsou ještě další dvě vozidla, která budou stejně jako to první nasazena na meziměstskou linku do sousedního Lysyčansku, jenž je od Severodoněcku oddělen řekou Severní Doněc.
Nové trolejbusy jsou typu Dnipro T203 a jejich dodavatelem se stal TD Litan, vyrábí je ovšem Južmaš na bázi autobusu MAZ. Vysoutěžená cena je na ukrajinské poměry nezvykle vysoká, jeden trolejbus totiž vychází na více než 11 mil. UAH, což je nyní zhruba 9 mil. Kč. Konkurentem TD Litan byl Bogdan, který předložil jen o krapet vyšší nabídku a dále s cenou níže nešel, což by mohlo svědčit o tom, že karty byly rozdány předem. Na druhou stranu je pravdou, že se jedná o parciální trolejbusy, přičemž primátorem udávaný autonomní chod má být až 30 km, byť v praxi tuto hodnotu trolejbusy v místě nikdy nevyužijí a je otázkou, zda ji někdo někdy alespoň otestuje (parciální trolejbusy Dnipro T203 zatím měly udávaný maximální dojezd na baterie max. 20 km). Nicméně první dodaný trolejbus pro Severodoněck je bez celovozové klimatizace, která se už v řadě ukrajinských měst stává standardní výbavou nových trolejbusů a v tendru pro Severodoněck byla dokonce vyžadována. Vysvětlení je ovšem prosté: vůz byl původně určen pro Slavjansk (viz mapu níže), který si loni objednal pět trolejbusů téhož typu bez klimatizace, z toho dva parciální, ale převzal nakonec jen čtyři, a tak TD Litan dodal do pátého vozu baterie a odeslal jej do Severodoněcku. Také z tohoto důvodu má vůz pro Severodoněck jiný lak. Jedná se každopádně o podivně vysoutěžený kontrakt nerespektující původní zadání ve všech bodech, přičemž Slavjansk kupoval „parciály“ za jednotkovou cenu přibližně 7 mil. Kč.
Primátor Severodoněcku dále uvedl, že v trojměstí Severodoněck, Lysyčansk a Rubižne bude postaveno 87 km nových trolejbusových tratí. Tato délka ale zahrnuje kompletní modernizaci stávajících trolejbusových sítí v Severodoněcku a nedalekém Lysyčansku, jejichž propojení se nepodařilo na počátku 90. let minulého století dokončit, a dále výstavbu nové tratě do severně ležícího města Rubižne (cca 10 km od Severodoněcku), navíc je pak otázkou, kolik se bude stavět nových úseků, protože při přeměření délek stávajících trolejbusových tratí a případných meziměstských tratí na mapě je docela možné, že se do hodnoty 87 km počítají obě stopy, tj. jednosměrně by se jednalo o nějakých 43 až 44 km tratí, což i tak je samo o sobě úctyhodná hodnota. Není ovšem bez zajímavosti, že plány na propojení těchto tří měst sahají už do sovětských časů.
Pořízeny mají být ještě další desítky nových trolejbusů blíže neurčené specifikace, celkem jich pak včetně výše zmíněných tří má být 50. Momentálně přežívá v Lysyčansku tucet trolejbusů obsluhujících jednu linku, ale jen tři jsou provozní. V Severodoněcku je evidováno téměř 40 trolejbusů, momentálně jich je ale jen 25 provozuschopných. Hodnota projektu na výstavbu nových tratí a pořízení 50 nových vozidel má být jen 859 mil. UAH, což je necelých 700 mil. Kč. Pokud by cena „parciálů“ byla totožná jako nyní, tak by se jednalo o 450 mil. Kč jen za trolejbusy a 250 mil. Kč by připadlo na tratě (včetně měníren). I kdyby se pořizovaly většinově klasické trolejbusy, jež by měly o něco nižší cenovku, na stavbu nových tratí o celkové délce 87 km by ani tak mnoho peněz nezůstalo, ostatně i při počítání jen nějakých 40 km tratí se jedná o velmi diskutabilní rozpočet. Navíc dle dostupných údajů nelze počítat s financováním mezinárodních institucí, což také autorům trolejbusového propojení tří měst ležících poblíž konfliktní zóny nehraje příliš do karet. První investice do trolejbusové sítě se už ovšem rozbíhají letos, a tak je naděje, že se aspoň část trolejbusových ambicí podaří východoukrajinskému trojměstí naplnit.