V březnu letošního roku se uzavřela kapitola historie provozu tzv. tramvají na pneumatikách ve francouzském Nancy, přičemž šlo o jeden z pouhých dvou vybudovaných systémů koncepce BN GLT, později známější pod označením Bombardier TVR. Ten druhý existoval rovněž ve Francii – v Caen –, kde byl nahrazen už v roce 2019 klasickou tramvají. V Nancy oproti tomu upřednostnili do budoucna technologii parciálních trolejbusů.
Kromě Bombardieru vznikal prakticky ve stejném časovém období i konkurenční systém Translohr od společnosti Lohr Industrie, kterou později pohltil Alstom. Ten se v porovnání se systémem od Bombardieru stal úspěšnějším – vznikl v celkem sedmi městech (potažmo regionech). Kromě Francie se rozšířil i v Itálii, v Kolumbii a v Číně. Dne 31. 5. 2023 však z výčtu jedno město odpadá.
Moderní „tramvajovou“ dopravu na bázi systému Translohr se podařilo Alstomu vyvézt přes veškeré problémy, jež zavádění i udržování technologie provázely, i do komunistické Číny. V roce 2006 byla do provozu uvedena trať ve městě Tchien-ťin a o tři roky později v Šanghaji, resp. přesněji ve městě Čang-ťiang (Zhangjiang), které je ovšem Šanghají naprosto pohlceno. Právě místní systém byl poslední květnový den letošního roku uzavřen.
Výstavba jediné tramvajové linky v Čang-ťiangu o délce 9,8 km byla slavnostně zahájena dne 23. 12. 2007 a dokončena o dva roky později. Akt otevření se odehrál 31. 12. 2009, pravidelný provoz s cestujícími byl ale zahájen až od 1. 1. 2010 (to je důvod, proč lze v různých zdrojích nalézt dva odlišné roky spuštění provozu linky). Na trati vzniklo 15 zastávek a pro provoz bylo pořízeno celkem 10 vozů systému Translohr přímo z Francie, z nichž devět mělo sloužit denně na lince a jeden vůz měl být záložní. Interval byl původně nastaven velmi komfortně na 3 minuty, ovšem volba směrového vedení linky se ukázala jako nešťastná, zvlášť v kombinaci se sdílením infrastruktury s ostatním silničním provozem.
Již v roce 2013 bylo oznámeno, že tramvajemi denně cestuje jen okolo šesti až sedmi tisíc cestujících, což při 16,5hodinovém rozsahu denního provozu představovalo hodinový výkon v obou směrech okolo 420–360 cestujících. Město jako hlavní důvod nízkého zájmu uvádělo, že provoz, jehož vybudování vyšlo na 600 mil. jüanů (cca 1,86 mld. Kč), zlepší svá čísla poté, co dojde k plánovanému prodloužení a výstavbě dalších tratí, které vytvoří síť. Ani k jednomu ovšem nedošlo. V roce 2015 bylo oznámeno, že roční ztráta tramvajového provozu přesahuje více než 20 mil. jüanů, tedy okolo 62 mil. Kč.
Už tak tristní situace se zhoršila v roce 2020 v souvislosti s covidovými restrikcemi. Služeb tramvaje mělo denně v průběhu roku 2020 použít jen 1 101 pasažérů, výsledky za rok 2021 byly ještě horší, když počet cestujících klesl jen na (průměrně) 578 denně. Už v lednu 2021 hodlalo město tramvajový provoz uzavřít, v dubnu 2021 bylo dokonce vydáno rozhodnutí o likvidaci, jenomže nakonec bylo rozhodnuto v tramvajovém dobrodružství pokračovat. Záminkou pro omezení (a následné zrušení) tramvají na pneumatikách se staly až problémy s dodávkami náhradních dílů a jejich cenou, jež se měla zvýšit v souvislosti s růstem nákladů námořní přepravy a nepříznivým vývojem ekonomik zemí EU.
Od 16. 1. 2023 byl provoz tramvají zkrácen jen na dvě časová okna – od 7:10 do 11:09 a od 15:28 do 19:45. Od 1. 2. 2023 pak došlo k dalšímu seškrtání na ryze symbolický rozsah od 8:00 do 9:30 a od 16:30 do 18:00. Celkem šlo jen o čtyři spoje denně v každém směru. Dne 27. 5. 2023 dopravce (Shanghai Pudong Modern Rail Transit Co., Ltd.) oznámil, že už nehodlá utrpení městské pokladnice prodlužovat a provoz k 1. 6. 2023 uzavře. Posledním provozním dnem se tak stal 31. květen 2023. Náhradou za tramvaje jsou nově autobusové linky, které mají danou relaci zvládat za identický čas.
V Číně jde o druhý zrušený tramvajový provoz v posledních dvou letech. V roce 2021 byl po pouhých čtyřech letech zrušen systém (klasické) tramvaje ve městě Ču-chaj (Zhuhai), a to rovněž kvůli vysokým nákladům a nízkému počtu přepravených pasažérů.
