Dlouho očekávaný verdikt ve věci osudu nové trolejbusové trati mezi Pescarou a sousedním Montesilvanem se dostavil tento týden, tj. o měsíc a půl později, než bylo očekáváno. Správní soud regionu Abruzzo v Pescaře vyhověl v odvolacím řízením odpůrcům této trati, když svým verdiktem zrušil bezpečnostní prověrku, která byla trati vydána Ministerstvem infrastruktur a dopravy. Výsledkem je to, že se nová trolejbusová trať nemůže zprovoznit, a městu je nyní šest vozidel VanHool Exqui.City 18T, z nichž do města došla zatím dvě, pro nejbližší léta k ničemu.
Pokud bude chtít získat město prověrku novou, musí zajistit, že jak léta stavěný a letos navíc upravovaný BRT koridor mezi Pescarou a Montesilvanem, tak i další dvě plánovaná trolejbusová prodloužení na jih a západ Pescary, pro které už byly alokovány prostředky ve výši více než 40 mil. EUR, projdou novým posouzením vlivu na životní prostředí. Soud zejména poukázal na to, že stavba trolejbusového koridoru mezi Pescarou a Montesilvanem odporuje bezpečnostním předpisům, a tedy došlo při její stavbě k porušení platné legislativy.
Radnice i region Abruzzo přijaly rozhodnutí odvolacího soudu s odporem a označily verdikt za Pyrrhovo vítězství pro odpůrce, jelikož okamžitě dojde k podání rozkladu, kterým se bude zabývat státní rada. Dle místních politiků obhajujících zavedení trolejbusů si úzká skupina lidí snaží přivlastnit pro pěší a chodce ulici, která nikdy nebyla pouze pro pěší a cyklisty určena, a blokování trolejbusové dopravy navíc odporuje selskému rozumu, když namísto bezemisní a rychlé veřejné dopravy budou nadále ve městě k vidění velké počty aut.
Na druhou stranu je nutné říci, že odpůrci projektu měli pro odvolání desítky argumentů, z nichž některé sice mohly působit absurdně, ale jiné ke smůle radnice jednoznačně ukazovaly na ledabylost, s jakou byl ceý projekt realizován a s jakou také probíhala i letošní adaptace trati pro nová vozidla Van Hool. Už jen samotný nízký počet vozidel (a tedy i nemožnost nabídnout nějak atraktivní intervaly mezi spoji) odporuje představě toho, že by měla být trolejbusová doprava mezi Pescarou a Montesilvanem nějakým spásným řešením pro místní životní prostředí, a tedy pro obě sousední města nezbytně nutná. Odpůrcům se však podařilo soud zejména přesvědčit o tom, že trať byla stavěna původně pro jiný typ vozidel, a provoz nedávno zakoupených vozidel není s původní infrastrukturou, byť letos narychlo upravovanou, kompatibilní. Odpůrci například poukazovali na to, že původní vozidla měla mít pevně zabudované navádění, které nová vozidla nemají, ačkoli byly na části koridoru zúžené jízdní pruhy, pro které mělo být navádění vozidel dle původního projektu důležitým bezpečnostním prvkem. Soud konstatoval, že „na veřejné stavbě prováděné za každou cenu, navíc v rozporu se zákonnými normami, neexistuje veřejný zájem hodný ochrany.“