Východní Němci sice nechali zatarasit vstupy do stanic metra linek C (později U6) a D (později U8), projíždějícími pod východním Berlínem, a Západnímu Berlínu umožnili využívat tyto úseky jen pro peážní dopravu mezi vlastními sektory bez zastavení ve stanicích na svém území (s výjimkou zvláštní pozice stanice Friedrichstraße), neznamená to ale, že by se s touto organizací...
Západní Berlín se začal po stávce v září 1980, které jsme věnovali dva předešlé díly našeho seriálu, možností převzetí provozu berlínského S-Bahnu skutečně vážně zaobírat. Náklady na převzetí sítě do vlastní správy se ale zdály být – s ohledem na zanedbanost provozu v důsledku nízkých investic v uplynulých letech – obrovské. Zatímco v dalších západoněmeckých městech, kde jezdil S-Bahn, byl provoz financován...
Plánovaná omezení se netýkala jen S-Bahnu, ale i nákladní dopravy, neboť DR zajišťovaly v rámci Západního Berlína provoz veškeré železnice. Dne 17. 9. 1980, dva dny po oznámení drastických škrtů v provozu na železnici v kapitalistické části Berlína, odmítla dvojice pracovníků v kontejnerovém překladišti vykonávat překládku a vyvěsila transparent „Jsme ve stávce“. Brzy se připojovali také další pracovníci překladiště a...
Od berlínských DP se nyní navrátíme zpět k problematice S-Bahnu, kterou jsme opustili na počátku 60. let. Připomeňme, že na základě mírových smluv byl provoz železnice v celém Berlíně svěřen pod sovětskou správu, resp. pod východoněmecké dráhy. Tím však zůstaly provozovatelem S-Bahnu i v Západním Berlíně německé říšské dráhy (Deutsche Reichsbahn) i po vztyčení zdi v roce 1961. Vyhlášený bojkot vedl...
Po stavbě zdi sice pod východním Berlínem procházely čtyři trasy metra, ale pouze dvě z nich mohli využívat občané východního Berlína pro cestování. Šlo o východní část trasy A a celou původní linku E, která jako jediná nepřejížděla na území západních sektorů (její počáteční stanice byla na Alexanderplatzu). Ačkoli se východní Němci snažili přijít s vlastním moderním metrem pro tzv....
Od autobusových spojení mezi východem a západem, kterým jsme se věnovali v minulých dílech našeho seriálu, se přesuňme opět do obecnější roviny okolo dění v obou rozdělených dopravních podnicích. Nejprve se podívejme do východního Berlína. Zde bylo na první pohled významnou změnou přejmenování dosavadního dopravního podniku BVG (-Ost) na BVB, tedy Berliner Verkehrsbetriebe (Berlínské dopravní podniky), k čemuž došlo již...
V souvislosti s cestováním autobusem přes hranice sektorů nesmíme opomenout ještě dvě události, v nichž hrály roli autobusy, v jednom případě dokonce přímo autobus východoberlínského DP (BVG-Ost). První se odehrála na Vánoce roku 1962, ta druhá o pár měsíců později v květnu 1963. V městečku Neugersdorf působil Hans Weidner jako soukromý dopravce. Jelikož šrouby v oblasti soukromého vlastnictví nebyly ve východním Německu utahovány tak...
V minulém díle našeho seriálu jsme si ukázali, že i po vybudování Berlínské zdi bylo možné se dostat autobusem městské hromadné dopravy ze Západního Berlína do východního Německa, byť až po roce 1972, kdy se vztahy mezi zeměmi do značné míry oteplily. Již dříve ale existovala i možnost svézt se naopak autobusem východoberlínského DP do Západního...
I když bylo město rozděleno hranicí a zpočátku se zdálo, že lidé v Západním Berlíně zůstávají prakticky odříznuti od východního Německa, které je obklopovalo, začaly se některé vyostřené hrany záhy ohlazovat. V prosinci 1963 bylo poprvé na základě dohody mezi východním Německem a senátem Západního Berlína přistoupeno k vydávání zvláštních pasů, které umožňovaly občanům Západního Berlína vycestovat do toho...
Rozdělení Berlína zdí s sebou sice přineslo řadu omezení, která jsme si popisovali v předchozích dílech, na druhé straně je ale zapotřebí říct, že v případě povrchové dopravy byly změny ve své podstatě minimální (pomineme-li faktickou náhradu S-Bahnu v Západním Berlíně autobusy). Města totiž kráčela svou cestou již řadu let odděleně, byť formálně se snažila některé klíčové projekty řešit společně,...
