18 let. Tak dlouho se musela polská Gdyně obejít bez kloubových trolejbusů. Těmi posledními byly vozy Ikarus 280E, které dojezdily v roce 2001. Nešlo přitom o trolejbusy, jež by vyrobil jako nové závod Ikarusu v Maďarsku, ale o vozidla, jež byla přestavěná ze starších dieselových autobusů až v Polsku.
Kdysi slavná maďarská značka Ikarus přestala vyrábět autobusy na počátku tohoto století, nicméně má své nástupníky a její jméno je dosud zvučné i přesto, že má věhlas jejích produktů jádro v již dalekých letech hlubokého socialismu.
Maďarské autobusy Ikarus řady 200 jsou bezpochyby fenoménem veřejné dopravy nejen ve státech bývalého východního bloku. Vyráběny byly v různých délkových variantách a modifikacích od roku 1968 až do roku 2002. V bývalém Československu byly k vidění především článkové autobusy Ikarus 280, které na Slovensku dojezdily v roce 2010 (v Košicích), v České republice dokonce ještě o dva roky později (v roce 2012 v Táboře). V řadě států se však s vozy Ikarus 280 stále setkat můžeme. Jedním z nich je i náš severní soused.
Autobusy Ikarus 280 se staly symbolem velkokapacitních autobusů řady států východního bloku, mezi nimi i Československa, které bylo zásobeno autobusy tohoto typu od roku 1974. Vozy se u nás objevovaly jak v městské, tak linkové dopravě. Závěrem 70. let se zvažovalo, že by mohla být zahájena kooperační výroba trolejbusů na bázi těchto článkových vozů, na níž by participovala Škoda Ostrov. K tomuto záměru ale nakonec nedošlo. Trolejbusů Ikarus přesto několik desítek vzniklo.
