Jeden a půl patrové trolejbusy byly zvláštním specifikem vybraných trolejbusových provozů v západním Německu, jak jsme si představili v našem včerejším článku. Jeden z nich postavený na podvozku Henschel 562E se dochoval do dnešních dnů v trolejbusovém muzeu ve Velké Británii. Jak se ale trolejbus do ostrovního království dostal?
Včera jsme se podívali stručně na historii pro nás nezvyklých jeden a půl patrových autobusů, které byly vyráběny ve Spolkové republice Německo především v období od druhé poloviny 50. let do první poloviny let sedmdesátých (byť produkce v omezené míře pokračovala dále až do hloubi 80. let). Jeden a půl patrové autobusy (Anderthalbdecker) měly ovšem také svou elektrickou obdobu v podobě trolejbusů. Na ty se podíváme v dnešním příspěvku.
Klasický autobus či trolejbus si zřejmě představí každý a neméně známé jsou také autobusy patrové, které v minulosti měly rovněž i svou trolejbusovou obdobu, jež byla velmi rozšířená zejména ve Velké Británii. Již méně známé jsou však jeden a půl patrové vozy, které se staly typické zejména pro některá města v západním Německu po druhé světové válce. Právě na tato vozidla se nyní blíže zaměříme.
