Švýcarské Lausanne plánuje od roku 2022 začít otevírat nové BRT koridory, na které míní nasazovat tříčlánkové trolejbusy. Jeden takovýto dlouhý trolejbus je momentálně v rámci zkoušek přímo in situ.
Nedávno byl na webových stránkách časopisu publikován příspěvek o dodávkách souprav pro provoz lehkého metra v mexické Guadalajaře. Dnešním příspěvkem se podíváme do téhož města znovu a zaměříme se především na trolejbusový provoz, která má se systémem lehkého metra značně provázanou minulost. Velkou pozornost přitom věnujeme i novým trolejbusům DINA vybaveným škodováckou výzbrojí.
Když roku 2000 po dvou letech výstavby otevírali v Bogotě první dvě linky BRT systému, jenž byl pojmenován jako TransMilenio, mělo se za to, že budou vymazány dva problémy zároveň: vyřeší se otázka jak se vypořádat s mobilitou rostoucího počtu obyvatel a nebude se muset investovat do mnohem dražšího metra.
V čísle 2/2015 jsme se mohli díky příspěvku Ing. Filipa Jiříka seznámit s francouzskými provozy, ve kterých byly zavedeny tramvaje na pneumatikách. Při té příležitosti byl představen i systém Translohr. Ten se ve Francii uplatnil na tramvajové síti v regionu Île-de-France, jmenovitě na jejích linkách T5 a T6, a dále na jediné tramvajové lince ve městě Clermont-Ferrand. Mimo Francii byl systém Translohr, za nímž dnes stojí Alstom, zaveden v čínských městech Tchien-ťin (jedna linka o délce 7,86 km a 14 zastávkách, otevřena roku 2007) a Šanghaj (jedna linka o délce necelých 10 km a 15 zastávkách, otevřena roku 2010), v italských městech Padova (jedna linka o délce 10,3 km a 25 zastávkách, otevřena roku 2007) a Benátky (2 linky o délkách 14, resp. 6 km, a 23, resp. 14 zastávkách, první linka otevřena roku 2010) a úplně nejnověji v kolumbijském Medellínu. Právě tam budou nyní mířit naše kroky.
