Stavbou Berlínské zdi jsme se dostali k problematice berlínského S-Bahnu, který měl v rámci berlínské veřejné dopravy zvláštní postavení, a proto považujeme za nutné udělat si v našem chronologickém postupu pauzu a vrátit se na okamžik hlouběji do historie, abychom systém zvaný S-Bahn poněkud více představili. První železniční trať byla do Berlína zaústěna již v roce 1838. Později vznikla řada...
Postavením zdi a uzavřením hranic byly dotčeny celkem čtyři trasy metra. Šlo o linky A (dnes U2), B (dnes U1), C (dnes U6) a D (dnes U8). U prvních dvou byla opatření velmi jednoduchá. Trasy metra směřovaly ze západu na východ, takže došlo pouze k rozdělení. V případě linky A vznikly dva provozní úseky (západní a východní), trasa linky...
Přípravy na stavbu slavné Berlínské zdi byly zahájeny již v červnu 1961, kdy byla z každého policejního praporu v NDR odvelena jedna rota do Berlína. Jelikož informace o možném uzavření hranic prosakovaly na veřejnost, snažilo se uprchnout přes Západní Berlín stále více lidí. Od 7. 7. 1961 byly zintenzivněny kontroly na přechodech, přesto do konce měsíce opustilo NDR více než 30 000...
Dopravní plánování města bylo i přes jeho faktické rozdělení nadále oběma stranami konzultováno. Zatímco první poválečná léta se věnovala hlavně obnově (poslední stanice metra zničená válečnými událostmi byla znovuuvedena do provozu až v roce 1951), v padesátých letech se již dopravní plánovači začali dívat více dopředu a snažili se předpovídat vývoj města a přizpůsobovat jej novým trendům....
Plíživé přebírání moci komunisty ve všech odvětvích veřejného života ve východním Německu (a tím i ve východním Berlíně) nebylo pochopitelně všemi vrstvami obyvatelstva přijímáno s nadšením. Nemalé množství občanů proto emigrovalo, další byli vystaveni perzekucím, případné projevy nesouhlasu a nespokojenosti byly zpravidla včas zadušeny. Změna přišla až v roce 1953, kdy po smrti Stalina došlo ke zdánlivému...
Přestože existovaly od srpna 1949 formálně již dva dopravní podniky, nadále zůstal zachováván průběžný provoz hned devíti tramvajových linek, jež přejížděly ze západu na východ a opačně. Rozdělení podniku na BVG-West a BVG-Ost umožnilo nastavit vlastní pravidla v obou společnostech. Přestože bylo dohodnuto, že vzdělávání řidičů bude probíhat na západní straně a průvodčích ve východním sektoru, brzy vzaly tyto...
V březnu 1949 byly západní sektory Berlína ještě stále vystaveny blokádě znesnadňující zásobování města, jež už mělo dvě na sobě nezávislé radnice. Od 20. 3. 1949 platila na území západních sektorů již jen jedna měna a průvodčí se museli na sektorových hranicích mezi západními sektory a východním sektorem střídat. Průběžný provoz ale nadále existoval a berlínský DP byl stále...
V souvislosti se zavedením nové východoněmecké marky a snaze západních mocností zabránit prosazení nové měny v jejich sektorech, započala 23. 6. 1948 tzv. berlínská blokáda, kdy bylo zabráněno zásobování západních částí města po všech pozemních komunikacích i vodních cestách. Sovětský svaz tak využil skutečnosti, že si západní spojenci neprosadili vstup do Berlína písemnou formou a spokojili se...
Berlínský dopravní podnik (BVG; Berliner Verkehrsbetriebe) udělal dne 7. 5. 2021 tečku za provozem československých tramvají KT4D. Ty byly součástí provozu v německém hlavním městě dlouhých 45 let. Dodávky tramvají z produkce závodu Tatra Smíchov do východního Německa byly součástí dohod o rozdělení produkce v rámci zemí RVHP (Rady vzájemné hospodářské pomoci). NDR (Německá demokratická republika) se vzdala produkce vlastních...
I když byl Berlín rozdělen na čtyři sektory, radnice a všechny podniky s celoměstskou působností zůstávaly nadále pod jednotným vedením, tedy i BVG. Dělení se začalo odehrávat plíživým způsobem a velmi úzce souviselo pochopitelně s aktuálním politickým děním. V říjnu a listopadu 1946 se konaly první celoměstské volby do zastupitelstva. Ve východních sektorech Německa došlo již na jaře 1946 ke...
