Přezdívka betonová džungle je pro New York přiléhavým pojmenováním. Procházíte-li se ulicemi Manhattanu, nemůžete si nepovšimnout absence zeleně. Vysoké budovy natlačené na sebe jsou nalepené okolo chodníků, a ty se zase sousedí s několika pruhy silničních komunikací, prakticky permanentně zacpaných automobily. Zeleň a kvalitní veřejný prostor jsou něčím, čeho se v New Yorku občanům města ani jeho návštěvníkům...
V polovině října 2019 byl v americkém New Yorku zřízen po dlouhé diskuzi vyhrazený pruh pro autobusy (nákladní auta a rezidenty) v části 14. ulice na Manhattanu, která spojuje ostrov napříč v relaci východ–západ.
Na vlně elektromobility se začínají pozvolna vozit také americká města. Mezi nimi také New York, v němž bychom napočítali přes 300 autobusových linek, na kterých jezdí více než 5.700 autobusů. Mezi nimi také první elektrobusy.
Včera jsme se podívali na historii newyorského dopravního terminálu Williamsburg Bridge, který sloužil do roku 1948 potřebám tramvajím a dnes je jeho menší část využívána nadále pro potřeby metra. Rozsáhlý podzemní prostor bývalých tramvajových smyček, kterých zde bylo za sebou řazeno celkem osm, zůstal využíván jen jako skladovací prostor. To by se však mělo v nejbližší budoucnosti změnit a podzemí má opět přivítat návštěvníky, kteří zde ale tentokrát mají zamířit za odpočinkem.
Pamatuje ještě na náš článek o newyorském parku zvaném High Line? Jednalo se vlastně o články dva, první představil čtenářům historii nadzemních drah v New Yorku, druhý se pak věnoval otázce samotného parku, který vznikl na západní straně Manhattanu v několikametrové výšce nad zemí na konstrukci bývalé nadzemní dráhy, která však prapůvodně sloužila nikoli přepravě osob, ale nákladů. Park nad zemí tedy již známe, případně si jej mohou čtenáři připomenout pod výše uvedenými odkazemi, co ale takový park v podzemí?
Dnes se podíváme na poněkud netradiční téma, a sice na osvětlení vstupů do stanic metra v americkém New Yorku. Pokud jste někdy New York navštívili, jízdu místním fascinujícím systémem metra jste si jistě nenechali ujít.
Včera jsme si v našem článku představili zajímavou aktivitu spolku BHRA (Brooklyn Historic Railway Association), který se snažil od roku 1989 dostat do ulic Brooklynu v New Yorku tramvaje. Čtenáři, kteří si tento článek přečetli, již vědí, že se záměr nepodařilo realizovat, nicméně není jistě bez zajímavosti zmínit, že aktivita Roberta Diamonda a jeho spolku BHRA inspirovala další lidi, a tak vznikla nová iniciativa v podobě neziskové organizace Friends of the Brooklyn Queens Connector, tedy Přátelé spojení Brooklynu a Queensu (další z částí New Yorku).
Pokud zavítáte do New Yorku jako fanoušek veřejné dopravy, bude pro vás hlavním tahounem systém místního metra, jež je řešeno kombinací nadzemních a podzemních úseků z různých období a s nezaměnitelnou architekturou. Autobusy, kterých jezdí po městě přes 5 700, se obvykle příliš velkému zájmu netěší, byť ve flotile je možné nalézt vozy různých zajímavých technických řešení. Co byste však v ulicích New Yorku hledali marně je tramvaj, tedy s jedinou výjimkou.
Včera jsme si představili stručně historii nadzemních drah v americkém New Yorku, které sloužily veřejnosti pro dopravu po městě coby rychlý dopravní prostředek srovnatelný s metrem, které ale newyorské podzemí začalo dobývat až o řadu let později. Není sice pravdou, že by dnes nadzemky v New Yorku vůbec nebyly, protože velká část obří sítě místního metra je vedena v Bronxu či Brooklynu stále nadzemí, v srdci historického New Yorku – na Manhattanu – bychom však nadzemku hledali již marně. Tedy s jednou výjimkou, jež je známá jako High Line.
Ve dvojici příspěvků se podíváme na poněkud netradiční tematiku, která pro milovníky architektury a urbanismu jistě nebude novinkou. Zavítáme totiž do amerického New Yorku na ostrov Manhattan a podíváme se na tzv. High Line. Bývalou železnici, která se v posledních letech přeměnila na unikátní park, v němž kráčíte mezi zelení ve výšce několika metrů nad zemí v místech, kde dříve duněly mohutné nákladní vlaky.
