Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) vypsal dne 7. 5. 2024 dlouho očekávanou zakázku na zhotovitele stavby třetí pražské trolejbusové tratě, jež by měla spojovat terminál Na Knížecí na Smíchově s konečnou u Waltrovky. Trasa je dnes obsluhována linkou číslo 137, po dokončení elektrifikace by měly trolejbusy nést číslo 52, což odpovídá původnímu značení trolejbusové linky, jež takřka ve...
Ve středu dne 6. 3. 2024 si Praha odbyla velkou slávu. Mezi terminálem Nádraží Veleslavín a Letištěm Václava Havla v Praze-Ruzyni začaly krátce před 15. hodinou jezdit trolejbusy Škoda-Solaris 24m, které postupně nahradily autobusové spoje tradiční autobusové linky č. 119 a pod novým trolejbusovým linkovým číslem 59 (jež v minulosti využívaly trolejbusy spojující centrum Prahy s Velkou Chuchlí)...
Přestože jsme text zaměřili na oblast dodávek a výstavby měníren, neměli bychom v období načatí hnilobného procesu československého hospodářství vnímat vyhlášku č. 196/1953 z pera vybraných ministerstev (a následné zoufalé kroky ministerstva místního hospodářství o nápravu) jako jedinou příčinu zastavení rozvoje elektrické městské dopravy v ČSR, protože brzda byla sešlapována průběžně a vyhláška samotná představovala ve svém důsledku jen její...
V našem pojednání o krizi v zajištění energetických potřeb městské dopravy jsme již hovořili o návrhu tzv. normalizovaných (či typizovaných) měníren, na něž nyní navážeme. Dopravní podniky zpočátku věřily, že by jim mohly jednotné měnírny jejich strasti zmírnit, a proto se vehementně dožadovaly na počátku roku 1954 urychlení jejich vývoje. Nepřiznaly si však, že takové měnírny by měly smysl jen tehdy,...
Obavy o tom, že vládní usnesení číslo 686/1954 přinese v nejlepším případě pouze dílčí zlepšení v oblasti výstavby měníren, se tedy potvrdila už v září 1954 (po pěti měsících od jeh přijetí!), kdy se především pražský DP začal v komunikaci s ministerstvem místního hospodářství dožadovat opětovně revize vyhlášky ministerstva strojírenství č. 196/1953 s poukazem na to, že vládní usnesení z dubna 1954 hlavní tíhu...
I když byl v dubnu 1954 stanoven Stavoprojekt generálním projektantem, panoval nadále časový rozpor mezi projektováním, pořízením materiálu a stavbou. Logické by pochopitelně bylo, aby se uvedené činnosti odehrály v daném pořadí, avšak dopravní podniky poučené v minulosti tím, že ČKD Stalingrad nebyla schopna včas dodávat, přistupovaly už od počátku 50. let k tomu, že si objednaly nejprve strojní...
Jak bylo navíc pro emancipující se byrokratický aparát vládnoucí garnitury vlastní, usnesení č. 686/1954 bylo bohužel řešením jen polovičatým, ne-li čtvrtinovým. Onu polovičatost lze spatřovat v tom, že usnesení stanovilo roli generálního projektanta (Stavoprojekt), avšak ČKD Stalingrad v minulosti neměla jen roli generálního projektanta, ale i generálního dodavatele. A toto břímě zahrnující dodávky jednotlivých komponentů a montáží...
Situace, do níž se dopravní podniky na přelomu let 1953 a 1954 dostaly, byla naprosto bezprecedentní a bylo zřejmé, že to může být jedině státní aparát, jenž z pozice správce veškerých výrobních zdrojů bude muset hledat ven cestu ze šlamastiky, kterou sám vytvořil. Po jednání na konci ledna 1954 se tak rozeběhly přípravy na vypracování vládního usnesení, jehož první...
Stav pádivě se zhoršující od roku 1949, kdy došlo k prvnímu významnému narušení výstavby měníren poté, co se začalo s delimitací výrobních a montážních činností v rámci členění ČKD a zřizování nových podniků, narazil na své dno na přelomu let 1953 a 1954, kdy začaly platit podmínky Vyhlášky č. 194 ministerstev těžkého strojírenství, hutního průmyslu a rudných dolů a energetiky,...
Než se dostaneme k problematice v předchozím díle zmíněného rozhodnutí ze strany vybraných ministerstev, dovolíme si vsunout do našeho příběhu ještě jednu dějovou odbočku, která nám bude tu a tam vybublávat v dalších pasážích. Vnímáme proto nutnost předřadit ji před onu klíčovou popisnou část, aby čtenář vstupoval na půdu dalšího poznání obohacen o nezbytná vstupní data v co nejucelenější formě, byť...
