300 elektrobusů pro Moskvu za miliardy
Hlavní město Ruské federace míní do svých ulic pustit ve velkém elektrobusy.
Menu
Hlavní město Ruské federace míní do svých ulic pustit ve velkém elektrobusy.
Dne 12. 12. 2017 byly na první lince v Petrohradě zavedeny tzv. parciální trolejbusy, které jsou v petrohradských podmínkách podobně jako v Praze prezentovány především z marketingových důvodů jako elektrobusy s dynamickým nabíjením. Parciální trolejbusy na této trase zvládly během měsíce přepravit již 250.000 pasažérů.
Ruská společnost Trolza nabízí od roku 2014 trolejbusy s bateriemi, které – ve shodě s označením, jež se začalo používat nedávno v Praze – začala označovat jako dynamicky nabíjené elektrobusy. Jeden z těchto trolejbusů, pro které se u nás častěji používá označení parciální trolejbus, byl otestován v uplynulých dnech v ulicích Jekatěrinburgu.
Běloruský Belkommunmaš si momentálně nemůže na nedostatek zakázek ze zahraničí stěžovat. Nedávno jsme například informovali o velké zakázce, kterou vyhrál v Oděse a kterou již začal plnit. Na počátku října 2017 získal menší kontrakt od města Chmelnyckyj, které leží na západě Ukrajiny. Tendru na dodání sedmi trolejbusů se zúčastnily další tři společnosti, z nichž se jedna (Torhovyj Dim "LITAN") nekvalifikovala. Belkommunmaš za jedno sólo vozidlo požadoval 4,77 mil. hřiven.
V obratném rušení tramvajových a trolejbusových tratí nasbíral za poslední léta velké zkušenosti ruský Vladivostok. V něm totiž stihli v tomto miléniu zrušit, co se dalo, až jim z původních sítí skoro nic nezbylo.
Hlavní město Ruské federace tento rok zahájilo mamutí obnovu svého tramvajového vozového parku, která bere dech. Za pouhého půl roku už přišlo do Moskvy okolo 90 článkových tramvají a do roku 2019 jich má být dodáno celkem 300. Všechna vozidla budou téhož typu 71-931M, který je však více znám pod tržním názvem Vitjaz'-M (Витязь-М).
Ve městě Chabarovsk ležícím na Dálném východě vystavěli s příchodem 21. století nové trolejbusové tratě, jenže dnes po nich téměř nic nejezdí. Stav místní tramvajové sítě také není zářivý. Provozovatel obou těchto druhů MHD dokonce před nedávnem vyhlásil bankrot. Jaký bude další osud tamní ekologické dopravy?
Při pobřeží Kaspického moře byla letos po několika letech výstavby dokončena meziměstská trolejbusová trať vedená z Machačkaly do sousedního Kaspijsku. Její celková délka činí zhruba 15 km. Slavnostní otevření dostavěné trati proběhlo v únoru tohoto roku.
Nejslavnější trolejbus sovětské (a později ruské) výroby ZiU-682, jenž je všeobecně známější pod pojmenováním ZiU-9 (které však fakticky nesl jenom prototyp), je v České republice. Plány na import těchto vozů ze Sovětského svazu do Československa v 70. letech padly, a tak se na naše území dostává první „ziučko“ až v roce 2017.
Následující řádky nás zavedou do Krasnojarsku, třetího největšího sídla na Sibiři (po Novosibirsku a Omsku). Toto město ležící na řece Jenisej v minulosti procházelo prudkým vývojem a vznikaly v něm různé závody, jejichž privatizace po rozpadu SSSR ale nedopadla většinou šťastně. Dnes žije v Krasnojarsku více než milion obyvatel, a třebaže průmysl již nemá takový význam jako dříve, věci se mění obecně k lepšímu a v březnu 2019 dokonce do města zavítá zimní univerziáda. Jednou z pozitivních zpráv je i postupná revitalizace tramvajové infrastruktury. Tou špatnou je, že jsou upozaďovány trolejbusy. Kromě toho se už léta nedaří dokončit metro, jehož stavbu lze označit za fiasko.