Hlavní město Ruské federace tento rok zahájilo mamutí obnovu svého tramvajového vozového parku, která bere dech. Za pouhého půl roku už přišlo do Moskvy okolo 90 článkových tramvají a do roku 2019 jich má být dodáno celkem 300. Všechna vozidla budou téhož typu 71-931M, který je však více znám pod tržním názvem Vitjaz'-M (Витязь-М).
Ve městě Chabarovsk ležícím na Dálném východě vystavěli s příchodem 21. století nové trolejbusové tratě, jenže dnes po nich téměř nic nejezdí. Stav místní tramvajové sítě také není zářivý. Provozovatel obou těchto druhů MHD dokonce před nedávnem vyhlásil bankrot. Jaký bude další osud tamní ekologické dopravy?
Při pobřeží Kaspického moře byla letos po několika letech výstavby dokončena meziměstská trolejbusová trať vedená z Machačkaly do sousedního Kaspijsku. Její celková délka činí zhruba 15 km. Slavnostní otevření dostavěné trati proběhlo v únoru tohoto roku.
Nejslavnější trolejbus sovětské (a později ruské) výroby ZiU-682, jenž je všeobecně známější pod pojmenováním ZiU-9 (které však fakticky nesl jenom prototyp), je v České republice. Plány na import těchto vozů ze Sovětského svazu do Československa v 70. letech padly, a tak se na naše území dostává první „ziučko“ až v roce 2017.
Následující řádky nás zavedou do Krasnojarsku, třetího největšího sídla na Sibiři (po Novosibirsku a Omsku). Toto město ležící na řece Jenisej v minulosti procházelo prudkým vývojem a vznikaly v něm různé závody, jejichž privatizace po rozpadu SSSR ale nedopadla většinou šťastně. Dnes žije v Krasnojarsku více než milion obyvatel, a třebaže průmysl již nemá takový význam jako dříve, věci se mění obecně k lepšímu a v březnu 2019 dokonce do města zavítá zimní univerziáda. Jednou z pozitivních zpráv je i postupná revitalizace tramvajové infrastruktury. Tou špatnou je, že jsou upozaďovány trolejbusy. Kromě toho se už léta nedaří dokončit metro, jehož stavbu lze označit za fiasko.
Tramvajová doprava v Ulan-Ude, ruském městě s více než 430 tisíci obyvateli ležícím téměř 4 500 km vzdušnou čarou východně od Moskvy, si příštího roku zapíše 60. výročí svého fungování. Následující řádky nám její historii stručně přiblíží.
Dnes nás čeká výlet do daleké Čity, kde už 47 let jezdí trolejbusy, jejichž první jízda se odehrála 30. prosince 1970. Dosud přitom hrají v přepravě místních hlavní roli, klasická autobusová doprava tu téměř prakticky není k vidění...
Deváté největší ruské město Čeljabinsk ležící asi 1 600 km vzdušnou čarou východně od Moskvy se může pyšnit poměrně rozsáhlou tramvajovou a trolejbusovou sítí. Město se obě snaží postupně opravovat a modernizovat a rádo by přikročilo i ke zřízení nových tratí. Městský podnik ČeljabGET (ЧелябГЭТ), který donedávna tramvaje a trolejbusy provozoval, sice kvůli dluhu 554 milionů rublů (cca 220 mil. Kč) zamířil do bankrotu, takže jej musel od 1. července 2017 nahradit jiný podnik, nazvaný GET (ГЭТ), a první linka metra není dostavěná ani po téměř čtvrtstoletí od započetí stavební prací, to ovšem není překážkou k tomu, aby věci byly viděny optimisticky.
Společnost Stadler na letošním veletrhu EXPO 1520 konaném v ruské Ščerbince představila novou tramvaj pro Petrohrad, kde ji bude provozovat soukromá společnost TKK (Transportnaja Koncessionnaja Kompanija; Транспортная Концессионная Компания). Jak jsme již informovali v červnu t. r., vozidlo, které patří do rodiny Metelica, má na přání zákazníka vlastní jméno: Čižik (česky "čížek").
Následující řádky nás přenesou především do menšího města (cca 80 tisíc obyvatel) ležícího asi 70 km severozápadně od správního střediska oblasti Irkutsku a asi 150 km západně od břehu jezera Bajkal. Tímto městem je Usolje-Sibirskoje, ve kterém letos oslavila 50 let činnosti tramvajová doprava. Podíváme se ale i dále.
