Společnost Metrowagonmaš, jež byla do roku 1992 známá jako Mytiščinský strojírenský závod, který dodával soupravy metra mj. pro pražskou podzemní dráhu, dokončila a předala modernizaci první soupravy metra pro metro v Budapešti.
Deník Novosti Urala přinesl dne 11. 5. 2016 zajímavou zprávu. Česká společnost Pragoimex a ruská firma Uraltransmaš spolu na Fóru partnerských regionů Jihočeského kraje (které se konalo mezi 11. 5. až 13. 5. 2016 v Českém Krumlově) uzavřely dohodu o provádění oprav starších českých (československých) tramvají na území Ruské federace.
Dlouhodobý projekt tramvajové rychlodráhy v ruském Petrohradě dostal zelenou. Tzv. rychlá tramvaj byla projektována v Petrohradě ještě v období existence SSSR, nikdy ale nebyla v pravém slova smyslu realizována. Znovu se o ní začalo hovořit na prahu druhého desetiletí 21. století.
Hlavní město Ukrajiny se dočká nových tramvají od polského výrobce PESA Bydgoszcz. Na základě smlouvy podepsané mezi městem a polským výrobcem by mělo do města zamířit celkem 10 tramvají PESA Fokstrot. Celková hodnota kontraktu činí 11,5 mil. €, takže cena nové tramvaje o délce 26 255 mm se bude pohybovat jen kolem 31 mil. Kč.
Na Krymském poloostrově – sporném území, které bylo v roce 2014 jednostranně připojeno k Rusku – je možné nalézt nejdelší trolejbusovou trať na světě, která spojuje město Simferopol s Aluštou a Jaltou. Délka celého úseku činí kolem 86 km (v závislosti na tom, které části sítě jsou počítány), přičemž jízda trolejbusem v celé délce trasy zabere zhruba tři hodiny.
Lázeňské město Jevpatorije na pobřeží Černého moře leží na Krymském poloostrově, což nám poněkud znesnadňuje práci v určení jeho polohy podle politické mapy. Od Krymské krize je totiž celá oblast spravována Ruskem, většina států ovšem akt připojení Krymu k Ruské federaci neuznává a považuje oblast oficiálně za ukrajinskou. Skutečnost je však taková, že Ukrajina na Krymu (na rozdíl od Ruska) aktivní není a nemá na dění v oblasti prakticky žádný vliv. To se dotýká také oblasti veřejné dopravy.
V čísle 5/2015 časopisu Československý Dopravák jste se mohli seznámit s tramvajemi, které bylo možné v historii či současnosti považovat za tzv. sólo vozy (délky okolo 16 m) se 100% nízkou podlahou, byť tvrzení o stoprocentním podílu nízké podlahy u těchto tramvají je s ohledem na problematiku pojetí nízkopodlažnosti (jež je v článku rozepsaná) poněkud odvážné.
