Před necelým měsícem byla spuštěna crowdfundingová kampaň na portále Startovač.cz, jejímž účelem je sehnat finanční prostředky na převoz trolejbusu Škoda 14 TrE z amerického Daytonu ve státě Ohio do ČR. Trolejbus pochází z 57kusové dodávky pro Dayton a je jedním z celkem 330 trolejbusů, které v minulosti Škoda Ostrov dodala prostřednictvím svého společného podniku do USA.
Časopis Československý Dopravák startuje crowdfundingovou kampaň na portále Startovac.cz, jejímž účelem je sehnat peníze na přepravu historického trolejbusu Škoda 14 TrE z amerického Daytonu ve státu Ohio do České republiky. Podpořte, prosím, náš projekt a naplňme heslo kampaně „Dostaňme Čechoameričana zpět domů“.
“Do montážní haly zavítal v úterý premiér české vlády Miloš Zeman a hned jeden z trolejbusů vyzkoušel. S manželkou a delegací, pod přísnou ostrahou federálních agentů, objel město a pochválil Američanům jejich volbu.” Takto informovala v listopadu 2001 Mladá Fronta Dnes o návštěvě dnešního prezidenta ČR v USA před 18 lety. Tehdy jezdilo po ulicích 11 česko-amerických trolejbusů a na dalších se pilně pracovalo. Nyní je jedné slavné éře konec. Jeden z nejúspěšnějších porevolučních exportních úspěchů – dodávky trolejbusů Škoda 14 Tr do San Franciska – je od 7. 9. 2019 už jen historií. Dopravce MUNI vyřadil z pravidelného provozu poslední vozy, které byly vystřídány novými trolejbusy New Flyer s výzbrojí Kiepe Electric.
Poslední z flotily modernizovaných trolejbusů předala plzeňská Škoda Electric dopravnímu podniku v Bostonu ve Spojených státech amerických. Plzeňská společnost uzavřela kontrakt na kompletní modernizaci elektrických výzbrojí 32 kloubových trolejbusů za zhruba 100 milionů korun v roce 2014 a nyní jej úspěšně dokončila. Rekonstrukcí prošla vozidla, která v letech 2004 až 2005 Škoda Electric vyrobila společně s firmou Neoplan USA.
Americká města Dayton a San Francisko, v nichž jsou dosud v provozu trolejbusy vyrobené ve Škodě Ostrov, hodlají pokračovat v obnově vozového parku, na jejímž konci by se měly české trolejbusy odporoučet z provozu.
Chcete-li návod na to, jak nepostupovat při výstavbě tramvajových tratí, seznamte se s projektováním, stavbou a provozem tramvají v hlavním městě USA. Množství nejrůznějších přehmatů, které provázely návrat tramvají do Washingtonu, D.C. by vydal na obsáhlou publikaci, u níž by však v některých pasážích nebylo jasné, zda se pohybuje v rámci literatury faktu, komedie, či tragédie.
Po roce 2000 bylo možné sledovat velký boom v rozvoji tramvajových systémů ve Spojených státech. Města se snažila zpravidla implementovat do svých ulic zpět dopravní prostředek, který před desítkami let odstranila jako neperspektivní a ulice uvolnila automobilům. Likvidace tramvajových systémů byla nezřídka vnímána jako chyba, kterou by bylo možné v nových podmínkách napravit. Zdaleka ne všechny nové tramvajové systémy jsou ale tak úspěšné, jak bylo očekáváno.
Americký Seattle zahajoval svůj tramvajový provoz s českými tramvajemi od Inekonu. Ten nejprve dodal 3 vozy typu Trio 12, následně pak dalších sedm tramvají výrazně přepracovaného (byť designově identického) typu Trio 121. Firma měla šanci na základě opce dodat dalších až 19 tramvají. Z toho ale sešlo.
Pamatuje ještě na náš článek o newyorském parku zvaném High Line? Jednalo se vlastně o články dva, první představil čtenářům historii nadzemních drah v New Yorku, druhý se pak věnoval otázce samotného parku, který vznikl na západní straně Manhattanu v několikametrové výšce nad zemí na konstrukci bývalé nadzemní dráhy, která však prapůvodně sloužila nikoli přepravě osob, ale nákladů. Park nad zemí tedy již známe, případně si jej mohou čtenáři připomenout pod výše uvedenými odkazemi, co ale takový park v podzemí?
Města v USA při realizaci náročných dopravních projektů, jako jsou například výstavby nových tramvajových tratí, prodloužení těch stávajících, případně výstavba metra, spoléhají zejména na dva zdroje financování. Jedním z nich jsou peníze získané dočasným navýšením daní ve vybraných oblastech, kterými má nová infrastruktura procházet, druhým pak státní rozpočet, v posledních letech zejména programy TIGER a New Starts.
