„Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni a jsou nadáni svým stvořitelem jistými nezcizitelnými právy, mezi něž patří právo na život, svobodu a budování osobního štěstí.“ Kdo by neznal tato slova z Prohlášení nezávislosti Spojených států z roku 1775? Jak ale nastínil George Orwell ve své Farmě zvířat – všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější.
Ve městě Tempe na jihu Arizony se připravuje další nový tramvajový provoz. Jeho stavba by měla začít ještě v roce 2017 a dokončena by měla být na přelomu let 2019/20. Zajímavostí však je, že Tempe již dnes tramvaje má, takže se vlastně jedná o rozšíření sítě, byť poněkud specifické.
Dnes se podíváme na poněkud netradiční téma, a sice na osvětlení vstupů do stanic metra v americkém New Yorku. Pokud jste někdy New York navštívili, jízdu místním fascinujícím systémem metra jste si jistě nenechali ujít.
Dne 6. 5. 2016 zažilo americké město Kansas City po 59 letech návrat k tramvajím. Pro obsluhu jediné linky dlouhé 3,1 km (s deseti zastávkami a částečně jednokolejným vedením) byly dodány 4 tramvaje typu CAF Urbos 3. Očekávalo se, že denně využije služeb tramvají průměrně okolo 2 700 pasažérů. Ukázalo se však, že tento údaj byl značně podhodnocen a nyní se město snaží získat co nejdříve další vozidla.
Včera jsme si představili projekt metra v americkém Cincinnati, které bylo z velké části rozestavěno, ale nedočkalo se svého dokončení kvůli neúměrnému navyšování nákladů i kvůli silné mediální kampani, která byla proti metru vedena. V roce 1929 tak byla stavba zastavena. Oficiálně se přitom hovořilo o tom, že se jedná jen o dočasné pozastavení do doby, než město nalezne finanční prostředky na dokončení trasy. Jaká ale byla skutečnost?
Po dvou příspěvcích, které jsme věnovali otázce historie tramvajové dopravy a nově otevřenému tramvajovému provozu v americkém Cincinnati se do tohoto města podíváme ještě jednou, tentokrát na podzemní dráhu, která je známá jako nejdelší metro duchů ve Spojených státech amerických. Rozestavený systém totiž nikdy nebyl dokončen.
Včera jsme se ohlédli za historií neobvyklých tramvají v americkém Cincinnati, nyní se podíváme na jejich comeback do tohoto města ve státě Ohio. Jejich návrat, který se přetavil ve skutečnost dne 9. 9. 2016, souvisí úzce s částí zvanou Over-the-Rhine.
Federální zákon, jenž má za úkol chránit americký trh proti dovozu, známý jako „Buy America“, přitvrzuje v podmínkách v případě dodávek kolejových vozidel.
Včera jsme si v našem článku představili zajímavou aktivitu spolku BHRA (Brooklyn Historic Railway Association), který se snažil od roku 1989 dostat do ulic Brooklynu v New Yorku tramvaje. Čtenáři, kteří si tento článek přečetli, již vědí, že se záměr nepodařilo realizovat, nicméně není jistě bez zajímavosti zmínit, že aktivita Roberta Diamonda a jeho spolku BHRA inspirovala další lidi, a tak vznikla nová iniciativa v podobě neziskové organizace Friends of the Brooklyn Queens Connector, tedy Přátelé spojení Brooklynu a Queensu (další z částí New Yorku).
Pokud zavítáte do New Yorku jako fanoušek veřejné dopravy, bude pro vás hlavním tahounem systém místního metra, jež je řešeno kombinací nadzemních a podzemních úseků z různých období a s nezaměnitelnou architekturou. Autobusy, kterých jezdí po městě přes 5 700, se obvykle příliš velkému zájmu netěší, byť ve flotile je možné nalézt vozy různých zajímavých technických řešení. Co byste však v ulicích New Yorku hledali marně je tramvaj, tedy s jedinou výjimkou.
