Dne 15. června 2011 byla zprovozněna vlakotramvaj spojující významné francouzské město Nantes (eviduje více než 300 tisíc obyvatel) se sousední, jihovýchodně ležící obcí Clisson (okolo 7 tisíc obyvatel).
Město Brno získalo na základě žádosti Dopravního podniku města Brna dotaci na stavbu tramvajové trati, která má propojit městské části Starý Lískovec a Bohunice. Práce na devět set metrů dlouhé trati ze zastávky Osová k Univerzitnímu kampusu začnou ještě letos. Z operačního programu Doprava se podařilo získat více než miliardu korun.
Hlavní město Švédska se dočkalo dalšího prodloužení své tramvajové sítě. Dne 3. 9. 2018 byl do provozu uveden pouhých 560 m dlouhý úsek tramvajové trati v úseku Sergels Torg – T-Centralen.
Dopravní podnik hl. m. Prahy v těchto dnech dokončuje realizaci nového úseku tramvajových kolejí ve Vinohradské ulici mezi historickou a novou budovou Národního muzea. Tento úsek zatím není napojen na stávající kolejovou síť, jedná se však o důležitý základ pro budoucí novou tramvajovou trať.
Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje převzala od společností Metroprojekt a Dipro technicko-ekonomickou studii tramvajové tratě z pražských Kobylis do Zdib a Sedlce. Studie měla odpovědět na otázku, zda by tramvaje ve zvolené trase do středočeské obce Zdiby mohly konkurovat individuální automobilové dopravě. Jejich zavedením by mělo dojít ke zvýšení komfortu pro pasažéry veřejné dopravy, kteří v současné době musí používat pouze autobusy.
Již na počátku roku 2017 starosta Kyjeva Vitalij Kličko poprvé oficiálně promluvil o možnosti prodloužení tramvajové rychlodráhy spojující Michailivskou Borščahivku s kyjevským vlakovým nádražím, a to vytvořením odbočky těsně před konečnou u nádraží směrem ke stanici metra Palac Sportu.
Necelých 30 km jihozápadně od Berlína se nachází město Postupim (cca 168.000 obyvatel), jehož kolorit tvoří již od roku 1880 také tramvaje (od r. 1907 elektrické), jejichž síť se dne 9. 12. 2017 rozrostla a přesáhla hranici 30 km, neboť město dokončilo stavbu své tramvajové trati ke konečné Campus Jungfernsee.
Po roce 2000 bylo možné sledovat velký boom v rozvoji tramvajových systémů ve Spojených státech. Města se snažila zpravidla implementovat do svých ulic zpět dopravní prostředek, který před desítkami let odstranila jako neperspektivní a ulice uvolnila automobilům. Likvidace tramvajových systémů byla nezřídka vnímána jako chyba, kterou by bylo možné v nových podmínkách napravit. Zdaleka ne všechny nové tramvajové systémy jsou ale tak úspěšné, jak bylo očekáváno.
Praha společně s Dopravním podnikem hl. m. Prahy (DPP) plánují v následujících letech stavbu téměř tří desítek tramvajových tratí, a to dle strategie rozvoje tramvajových tratí do roku 2030, kterou vypracoval pražský DP. Tři z nich mají být vybudovány do pěti let a stavba dalších se zahájí do roku 2030. Má také vzniknout nová vozovna a dvě nové...
V roce 2007 byla v Buenos Aires otevřena jednokolejná tramvajová trať o délce cca 1,6 km, čtyřech zastávkách a pouze jedné výhybně. Snaha navrátit klasickou tramvaj do hlavního města Argentiny, která v něm zmizela roku 1963, se však minula účinkem, neboť projekt, jenž vešel ve známost zejména jako „Tranvía del Este“ (podle umístění trati ve východní části města), se nedočkal rozšíření, které se původně plánovalo. Umístění trati vedené „odnikud nikam“ stejně jako mnohé další faktory vedly k tomu, že si na sebe projekt v hodnotě zhruba půl miliardy Kč nikdy nezačal vydělávat, neboť už od počátku spuštění provozu kupil markantní provozní ztráty.
