Omsk se řadí do první desítky největších ruských měst a se svými zhruba 1,2 mil. obyvatel momentálně zaujímá sedmou příčku. Omsk se již 25 let neúspěšně snaží postavit 7,5 km dlouhou linku podzemní dráhy, a tak se co do elektrické trakce v místní MHD spoléhá prozatím jen na trolejbusy a tramvaje. Město by sice rádo rozvíjelo i tyto dva tradiční druhy dopravy, ale nemá na ně prostředky…
Ufa coby hlavní město ruské republiky Baškortostán a 11. největší sídlo Ruské federace leží z velké části na poloostrově, který je omýván řekami Belaja a Ufa. Tento poloostrov má kopcovitý ráz a po svahu jednoho z jeho východně ležících kopců byla k řece Ufě vybudována lanová dráha, která zrovna nevypadá tradičně.
Čtvrté největší ruské město, Jekatěrinburg, má na svém kontě nejen téměř 1,5 milionů obyvatel, ale i poměrně hustou síť tramvají (185 km) i trolejbusů (168 km). Zatímco u té druhé se letos rozvířily dohady o možném rušení, u té první se hovoří v poslední době jen o rozvoji. Ostatně už na tento měsíc bylo naplánováno otevření nového cca 2km úseku, který zajistí lepší obslužnost fotbalového stadionu, na kterém bude v příštím roce odehráno hned několik zápasů světového šampionátu.
Uljanovsk leží vzdušnou čarou zhruba 170 km jižně od Kazaně a 700 km jihovýchodně od Moskvy a obývá jej nyní více než 600 tisíc lidí. Město je děleno řekou Volha na pravobřežní (západní) a levobřežní (východní) část, přičemž v té první jezdí tramvaje a v té druhé trolejbusy. Pro spojení obou částí města slouží dva mosty, z nichž ten severně ležící byl otevřen teprve před pár lety. Oba mosty jsou uzpůsobeny pro silniční i železniční dopravu, tramvaje ani trolejbusy ale přes ně nejezdí, tudíž trolejbusový i tramvajový provoz jsou od sebe zcela oddělené. Provozovatelem obou těchto druhů elektrické dopravy je společnost Uljanovskelektrotrans.
„U nás nezůstane ani jeden starý trolejbus a tramvaj – park se obnoví na 100 %.“ Toto loni při příležitosti zářijové přejímky 24 nových trolejbusů a 11 nových tramvají prohlásil prezident Republiky Tatarstán Rustam Minnichanov a své slovo již de facto dodržel.
Počátkem května 2017 byl tzv. velké radě města Schaffhausen předložen návrh na implementaci elektrobusů na linku číslo 3 místní městské dopravy. Ačkoli ve městě jezdí od roku 1966 trolejbusy (byť na jediné trase), rozhodlo se město sledovat nikoli možnost pořízení parciálních trolejbusů a rozšíření stávajícího trolejbusového provozu, ale využití elektrobusů s rychlonabíjením na konečných.
Rumunské město Piatra Neamt (ležící na východě země v rumunské Moldávii) se připravuje na návrat trolejbusů do svých ulic. Jejich provoz byl přitom zastaven nedávno – od 1. 4. 2017 (resp. 31. 3., kdy vyjely naposledy).
V poslední době na veřejnost prosakovaly informace, ze kterých se dalo usuzovat, že se trolejbusům v hlavním městě Mexika příliš nedaří a že v něm možná brzy skončí. Jaká je tedy jejich současná situace? Na to se pokusí odpovědět následující text zachycující další z nemnoha latinskoamerických trolejbusových provozů.
V argentinském Rosariu, které leží od Buenos Aires vzdušnou čarou asi 300 km severozápadním směrem, je momentálně provozována pouze jedna trolejbusová linka, která nese označení v podobě písmene K. Tato linka je v současné době vedena ve východozápadní ose, od tzv. univerzitního města přes centrum až na samotnou západní hranici města, a měří přes 12 km, přičemž každá ze dvou stop vede po většině této trasy jinou ulicí.
Nedávno byl na webových stránkách časopisu publikován příspěvek o dodávkách souprav pro provoz lehkého metra v mexické Guadalajaře. Dnešním příspěvkem se podíváme do téhož města znovu a zaměříme se především na trolejbusový provoz, která má se systémem lehkého metra značně provázanou minulost. Velkou pozornost přitom věnujeme i novým trolejbusům DINA vybaveným škodováckou výzbrojí.
