V ulicích Plzně se v rámci zkušebního provozu objeví další typ tramvaje vyrobený ve Škodě Transportation. Na základě dohody mezi výrobcem a Plzeňskými městskými dopravními podniky (PMDP) poslouží tramvajová síť čtvrtého největšího města ČR pro otestování tramvají Škoda 41T pro Bonn. Škoda Transportation uspěla v Bonnu ve výběrovém řízení na dodávku 26 tramvají délky cca 30 m v prosinci 2019, kdy...
Poslední díl našeho seriálu o historii dopravy v rozděleném městě budeme věnovat problematice dráhy zvané Siemensbahn. Ta je jednou z posledních a asi nejvýznačnějších relikvií událostí, které ovlivnily podobu veřejné dopravy v Berlíně v důsledku rozdělení města. Jako Siemensbahn (Siemensova dráha) je označována zhruba 4,5 km dlouhá trať, která spojovala stanice Jungfernheide (na berlínské Ringbahn) a Gartenfeld. Vybudována byla mezi...
Stavba Berlínské zdi v roce 1961 se dotkla celkem čtyř tras metra. Šlo o dnešní linky U1 (původně B), U2 (původně A), U6 (původně C) a U8 (původně D). U linek U6 a U8 pak bylo znemožněno zajišťovat výměnu cestujících na stanicích pod východním Berlínem (s výjimkou Friedrichstraße, která měla zvláštní postavení), čímž vznikly ony slavné stanice duchů....
Předchozí díly jsme věnovali provozním záležitostem BVG a BVB. Jelikož jsme v seriálu neopomíjeli ani politickou otázku, byť jsme se ji snažili omezit na nejnutnější minimum, připomeneme si na tomto místě opět některé klíčové momenty, které vedly ke sjednocení Německa, neboť tyto události ovlivnily pochopitelně i chod Berlína a jeho veřejné dopravy. Po 9. 11. 1989, kdy Günther...
Přeshraniční linky západoberlínského DP (BVG) existovaly ještě před pádem zdi, což usnadnilo po jejím pádu posílení provozu a prodloužení dál do nitra spolkové země Braniborsko. Spojení v rámci samotného města ale chybělo. BVG sice zavedl několik nových posilových linek s písmenem E, avšak tyto linky se nadále pohybovaly pouze po západních sektorech a sloužily jako posila od...
Pomineme-li atrakci v podobě historické tramvaje jezdící po tělese zrušeného úseku metra U2 v Západním Berlíně, byly tramvaje od roku 1967 ve městě minulostí. Naopak ve východním Berlíně se rozvíjely a s pádem Berlínské zdi nabyly některé dříve opomíjené trasy na významu. Šlo především o tramvajové linky čísel 3 a 4, jejichž konečné se nacházely v blízkosti hranic (Bornholmer Straße a...
Po minulém díle našeho seriálu, který nás už zavedl hlouběji do roku 1990, se vraťme v čase zase zpět do listopadových dnů roku 1989. Zatímco novináři obšírně informovali o znovuotevření první „stanice duchů“ (Janowitzbrücke) dne 11. 11. 1989, na druhé straně Berlínské zdi se naopak stanice uzavíraly, a to z provozních důvodů. Stanice totiž byly tak přeplněné lidmi, že...
Stavba Berlínské zdi v srpnu 1961 znamenala také uzavření těch stanic metra, které byly využívány linkami procházejícími skrze východní Berlín, ale mající obě konečné na území Západního Berlína. Konkrétně šlo o trasy linek U6 a U8 (původně C a D). Na trase U6 (C) šlo o celkem pět stanic (výjimkou byla stanice nádraží Friedrichstraße, jíž jsme se věnovali samostatně), na trase...
Zejména první dny po otevření Berlínské zdi byly organizačně nesmírně náročné. Nemalé množství autobusů v Západním Berlíně jezdilo mimo své obvyklé trasy a původní úvahy o tom, že zátěž na hranici „Berlín – Berlín“ převezme metro, prakticky okamžitě padly. Na mnoha místech bylo zapotřebí zavést nová dopravní značení, například u nízkých mostů, kde zbývalo někdy jen několik centimetrů nad...
Jak jsme si nastínili v minulém díle našeho seriálu, stálo východní Německo na podzim 1989 na prahu zhroucení, přičemž snaha o budování komunistického ráje uvrhla zemi na pokraj finančního kolapsu. Sanování rozpočtu země fungovalo tak, že si země brala menší půjčky, aby jimi platila ty předchozí. Pokud by se mělo zadlužování země okamžitě zastavit, což byl jeden z možných scénářů, přineslo...
