Omezení emisí CO2 z dopravy se řeší v německy mluvících zemích stále více i ve vztahu k možnému využití existující infrastruktury tramvajové dopravy pro přepravu vybraných druhů nákladů. Ve Vídni se momentálně (ve spolupráci s institutem Fraunhofer Austria) hovoří o tom, že by tramvaje mohly v budoucnu sloužit pro přepravu balíků.
Studie byla připravena již v loňském roce, bližší podrobnosti k ní však byly prezentovány až v srpnu letošního roku v souvislosti s oznámením pilotního provozu. Součásti studie byl i dotazník, v němž měla veřejnost mj. odpovědět na otázku, zda by měla zájem podílet se na přepravě balíků v tramvajích. Výsledky průzkumu měly ukázat, že většina lidí by měla o podobnou činnost zájem. I na základě této pozitivní odezvy se rozhodly Wiener Linien a institut Fraunhofer Austria pokračovat v další přípravě projektu, jenž získal jméno „Öffi-Packerl“ a jehož start je nyní odhadován na rok 2024.
Vytvořena by nyní měla být aplikace a na stanovených místech balíkové stanice, u nichž se díky využití solární energie počítá s tím, že je nebude nutné připojovat k elektrické síti. Současně má být projekt adaptován pro užití také v dalších částech Rakouska, konkrétně ve vybraných venkovských regionech spolkové země Horní Rakousy.
V rámci Vídně mají být analyzovány pohyby cestujících a vytipovány vhodné linky a místa úložišť pro testovací provoz. Zapojit se už mají i další subjekty. Například společnost netwiss OG má mít na starosti právě shromáždění dat o pohybu cestujících, Technische Universität Wien – Institut für Computertechnik (Vídeňská technická univerzita – Institut pro výpočetní techniku) má zpracovat algoritmus, jenž by zvládal propojit zadané trasy s požadovaným pohybem balíčků, a firma Upstream – next level mobility GmbH se zhostí vývoje zmíněné aplikace. Aktéři výzkumného projektu přitom příliš neriskují z hlediska ztrát finančních prostředků do vývoje vložených. Projekt je totiž financován rakouským Spolkovým ministerstvem pro ochranu klimatu, životního prostředí, energetiku, mobilitu, inovace a technologie (v originále: Bundesministerium für Klimaschutz, Umwelt, Energie, Mobilität, Innovation und Technologie).
Celý systém počítá se zapojením veřejnosti na dobrovolné bázi (jde tedy o odnož tzv. crowdsourcingové doručování), kdy by lidé cestující tramvajemi odebrali balíček z balíkové stanice a převezli jej na jiné místo, kde by jej uložili a kde by si jej následně mohl vyzvednout koncový uživatel.
Z hlediska samotné dopravy balíků tramvajemi bude nutné zabývat se otázkou, v jakých časových oknech bude možné balíčky tramvajemi přepravovat (tj. jak se vyhnout špičkovým časům). Další neznámou je, jak velké by měly balíky maximálně být. Řeč není prozatím ani o tom, jak by fungoval systém ochrany přepravovaného zboží a zodpovědnosti za tuto přepravu cestujícími.
Vídeňský DP uvádí, že v loňském roce si měli občané Vídně objednat doručení zhruba 113 mil. balíků, přičemž se odhaduje, že by cestující mohli na sebe přenést až 20 % tohoto objemu (tedy okolo 22 mil. balíčků). Pro představu – za normálních okolností (tj. mimo období ovlivněné Covidem-19) přepraví dopravce okolo 960 mil. cestujících ročně.
Připomeňme, že poslední projekt s přepravou nákladů (financovaný mimochodem stejným ministerstvem) byl ve Vídni testován v letech 2005 až 2007, přičemž tehdy se mělo jednat o využití speciálních nákladních tramvají pro přepravu vybraných druhů zboží. Po skončení projektu se hovořilo o velkém úspěchu testovacího provozu, avšak ostrého nasazení se „GüterBim“ nedočkala.
