Vídeňský městský dopravce Wiener Linien využil opci na nákup nových tramvají Flexity Wien, které si město objednalo ještě u Bombardieru v roce 2015, kdy kanadsko-německý výrobce pro mnohé překvapivě ovládl výběrové řízení, na jehož základě se město zaručilo odebrat fixně 119 vozů, k nimž si bylo možné v rámci opce dokoupit dalších 37 tramvají o délce bezmála 34 m.
Kontrakt od počátku neběžel podle plánů a dodávky tramvají se kontinuálně zpožďovaly, a to přesto, že na počátku výrobního procesu ještě svět nebyl postižený dopady koronavirové krize či ruské války proti Ukrajině. Bombardieru ale odpadl klíčový dodavatel odlitků, které se ve velké míře měly na vybraných uzlech tramvaje používat, což mělo vést k celkovém přepracování konceptu vozidla a zajištění nových partnerů výroby. Navíc se Bombardier v dané době již potýkal s problémy s volnou hotovostí, což znesnadňovalo nákupní procesy. Z určité letargie vytrhl výrobce až vstup Alstomu, který divizi kolejových vozidel Bombardieru na počátku roku 2021 převzal.
První vůz Flexity Wien byl dodán počátkem roku 2018 a po ujetí zkušebních kilometrů bez cestujících zahájil od 6. 12. 2018 provoz s pasažéry. Dodávky ale s ohledem na výše nastíněné problémy neprobíhaly podle harmonogramu. Na konci roku 2020 – tedy po dvou letech – měla Vídeň k dispozici jen osmnáct nových vozů.
100% nízkopodlažní tramvaje mají délku 33,8 m a šířku vozové skříně 2,38 m, přesto se s ohledem na vnitřní uspořádání (dané použitou koncepcí) dočkaly kritiky, když bylo poukazováno na to, že jejich reálná obsaditelnost je až o 21 % menší v porovnání se staršími typy vozidel provozovanými ve Vídni. Nástupní výška u vozů Flexity Wien činí pouhých 215 mm. Šlo o jeden z parametrů, který dopomohl (ve své době ještě) Bombardieru k vítězství. Vídeň totiž hodlala navázat na koupi tramvají s extrémně nízkou podlahou, přičemž předešlá generace vozů ULF měla výšku podlahy na úrovni pouze 197 mm. Siemens si byl patrně i proto jistý opakovaným vítězstvím v rakouské metropoli a proti úspěchu Bombardieru se snažil bránit i soudní cestou. Leč neúspěšně. (foto: Wiener Linien)
Pod Alstomem se podařilo produkci přece jen rozhýbat, přesto ještě na počátku února 2023 mohla Vídeň hlásit ve stavu jen 41 vozů, ačkoli podle uzavřené smlouvy jich mělo být takřka sedmdesát. Alstom reagoval úpravami výrobních prostor i přijetím zhruba jedné stovky nových pracovníků, kteří měli pomoci výrobu urychlit. Alstomu sice přišla vhod koronavirová krize i válka na Ukrajině, nemohl ale očekávat, že by se díky těmto událostem střepal dřívějších pokut za pozdní dodávky a spoléhat nemohl ani na navýšení plateb za tramvaje – Vídeň hodlala platit za vozidla nadále částky odpovídající pouze podmínkám ve smlouvě, což je ostatně ve světě jev poměrně obvyklý. Šéf rakouského Alstomu Jörg Nikutta i proto pro média přiznal, že finančně se pro Alstom „nejedná o snadný projekt“. Ke zrychlení tempa výroby skutečně došlo a Alstom dostál svému slibu, že se pokusí chrlit až tři nové tramvaje měsíčně – od února do prosince 2023 jich předal do služeb Wiener Linien 29, v současné době má mít rakouské hlavní město už 81 vozů řady D, jak dopravce tramvaje Flexity Wien interně označuje.
Výrazné zlepšení dodávek přineslo své ovoce – Vídeň se rozhodla využít svého opčního práva a 11. 7. 2024 oznámila, že si od Alstomu pořídí dalších 27 vozů. Jejich dodávky by měly plynule navázat na splnění původního kontraktu, takže se předpokládá předání v období od poloviny roku 2025 do konce roku 2026. Výroba by měla nadále probíhat ve vídeňském závodě Alstomu. Z opce tak bude možné do budoucna pořídit ještě 10 tramvají.
Vozy Flexity Wien nahrazují ve vozovém parku nejstarší tramvaje E2 z let 1978 až 1990. V současné době jsou nejnovější vídeňské tramvaje nasazovány na linkách č. 6, 11, 18, 46, 49, 60 a 71, v příštím roce by se měly objevit i na linkách D, 1 a 43. Kromě Vídně si identický typ objednal v loňském roce i další rakouský provoz – Graz. Do metropole Štýrska by mělo zamířit 15 těchto tramvají, přičemž zařazení do provozu se očekává nejpozději v listopadu 2025.
